1.

Úvod

2.	Dynastie Xia

3.	Přírodní bohatství

4.

Stavby

5.	Zformování čtyř hlavních myšlenkových směrů

6.	Čínská kultura

7.	Teorie Chun Tchein

8.

Vědy

Použitá literatura

"V období od konce 6. až počátku 3. stol. př. n. l. začali čínští myslitelé zvažovat intelektuální problémy existence, morálky a pravdy. Vté době došlo k zformování 4 hlavních myšlenkových směrů. Konzervativní humanismus Konfuciův, Menciův a Xunziův, který zdůrazňoval pěstování přirozených mezilidských vztahů a moc osobní ctnosti. Poněkud odlišnou mravouku hlásal Mozi. Byl přesvědčen, že Nebesa za všech okolností odměňují jednání dobré a jednání špatné trestají. Zhuangi se nadchl pro představu ponoření vlastního já do proudu všeobjímajícího vesmíru, ve kterém jakékoli logické či etické argumenty brání poznání, ze které vznikl Taoismus. A konečně zde byli pragmatici, jako Sahng Jang či Hanfeizi, kteří hlásali vizi, podle níž se stát jako celek musí držet norem a hodnot. Do Číny přišel z Indie také Buddhismus, považovaný za cizí náboženství, přesto však podporované mnoha rody. Jádrem tohoto učení byl kláštérní život v odříkání. Ke střediskům překládání textů sloužil šaolinský chrám, založený r. 495.

Čínská kultura byla kladena spíše na člověka než na bohy. V umění převládali motivy zoomorfní, mnohokrát představující imaginární tvory. Důraz byl kladen spíše na linie než na barevné plochy. Od 3. stol. př. n. l. se začalo malovat převážně na hedvábí. První čínská vyobrazení Buddhy pocházejí z r. 265. Ze 4. stol. se dochovalo jen několik pozlacených bronzových Buddhových soch. Většina sochařů vytvářela sochy s tuhým, geometricky zformovaným oděvem.

Hlína sloužila na výrobu levného nádobí a hrobových předmětů, ale i jako umělecký prostředek. Tvrdý porcelán je jedním z nejproslulejších čínských vynálezů, vyráběný už za doby Shang s vyjímkou jeho bělosti a průsvitnosti. Několik tisíciletí dlouhá historie čínské keramiky má svůj počátek v raně neolitické keramice zdobené malbou či vytlačovaným dekorem. Vývoj glazur započal alkalickými glazurami doby bronzové, vypalováním za vysokých teplot, a pokračoval zelenými a hnědými olovnatými glazurami z doby Han, které byli vypalovány za nízkých teplot. Číňané považovali za jeden z nejvyšších druhů umění kaligrafii. Nejranější dosud nalezené formy byly napsány nebo vyřezány na želví krunýře, volské kosti nebo bronzové nádoby kolem roku 1200 př. n. l. Tvůrcem písma byl Cchang Ťie. Rané formy čínského písma byly piktografické napodobeniny přírodních objektů. Písmo se dělilo na 5 hlavních typů vznikající mezi 3. stol. př. n. l. a 3. stol. n. l. Bylo to pečetní písmo používané k nápisům a na pečetidla. Úřednické písmo pro potřeby byrokracie. Satndartní písmo pro lepší čitelnost a usnadnění psaní. Běžné písmo pro neformální psaní a kurzivní písmo psané štětcem umožňující nekonečné variace formy i odstínů. Psalo se na bambusové destičky, které byly ve 4. stol. vytlačeny papírem.!