"Památky Olomoucka 2 (letní semestr 2010)
Klára Vráželová, 1. ročník 2009/2010
Stavební dějiny kostela sv. Václava (od začátku 17. Století)
Na počátku 17. století patří k nejvýznamnějším změnám v architektuře katedrály novostavba barokního presbytáře. Zvýšený presbytář s rozsáhlou kryptou nechal v letech 1617-1619 zbudovat olomoucký biskup, kardinál František Dietrichstein (1599-1636), a to na místě dřívějšího gotického chóru. Krypta s barokní oltářní menzou a dvěma vchody z bočních lodí byla dokončena až v roce 1661. Vlastní pohřebiště pro olomoucké biskupy a preláty bylo zřízeno až pod podlahou krypty, vstup kryjí dvě pískovcové desky s nápisy.
Ještě před stavbou barokního presbytáře však byla roku 1617 dokončena radikální přestavba kaple sv. Anny. Ta souvisela s obnovenou činností bratrstva sv. Anny od roku 1581 při kostele jezuitů. Při regotizaci (1883-1890) byla kaple zkrácena o první jižní pole.
Kaple sv. Stanislava získala dnešní podobu díky barokizaci z let 1738-1745.
Olomoucký sochař Jan Antonín Richter (1712-1762) se v době okolo poloviny století podílel na vypracování 4 oltářů pro kostel sv. Václava. A to oltář sv. Tří králů, Panny Marie, sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava
Klasicistní úpravu získala pouze podoba trojvěžového západního průčelí. Při zimní bouři 28. února 1803 byla bleskem zasažena střední velká věž. Požár zničil všechny tři věže, byly zničeny jak zvony, tak i věžní hodiny. Úprava však byla z finančních důvodů velmi omezená. Prostřední věž byla opatřena vysokou empírovou střechou s lucernou a hodinami. Obě postranní věže byly opatřeny pouze balustrádou s kamennými vázami v rozích. Klasicistní úpravou došlo k pohledovému sjednocení trojvěžového průčelí v jeden mohutný blok.
Novogotický romantismus zásadně změnil vzhled katedrály sv. Václava. Olomoucký chrám nesl stopy mnoha uměleckých slohů. Působil stylovou roztříštěností a nedostatkem harmonie. Myšlenkou přestavby se od svého nástupu na arcibiskupský stolec zabýval Bedřich lankrabě Fürstenberg (1853-1892). Na prvním návrhu přestavby dómu pracoval v 60. letech vídeňský architekt Josef Erwin von Lippert (1826-1902). Návrh však nevyhovoval Fürstenberkovým záměrům. Architekt Karl Biefel byl autorem dalších nerealizovaných návrhů. Od 70. let začal pro arcibiskupa Fürstenberka pracovat původem brněnský architekt Gustav Meretta (1832-1888). K jižní straně presbyteria byla přistavěna oratoř s hlavní věží (o výšce 102m) a na severní straně zbudována chórová kaple zasvěcená Cyrilu a Metodějovi. Klenba barokního presbytáře zůstala zachována, ale jeho vnější plášť a interiér převzaly novogotické prvky (byly doplněny okenní kružby, svazkové přípory a síť klenebních žeber). Dále došlo k odstranění přístavby střední věže a otevření původního románského jádra obou bočních věží, na něž byl nasazen novogotický formální aparát s velkým množstvím kamenických detailů (fiály, kraby, kytky, apod.). Dvě vysoké štíhlé věže po stranách (vysoké 68m) tvoří jeden ze základních prvků novogotické podoby dómu.
Z interiéru byly odstraněny barokní oltáře a byly nahrazeny v menším počtu oltáři novogotickými. Barevné vitráže 11 novogotických oken v presbytáři a několik menších v trojlodí v 80. letech zhotovila odborná firma v Mnichově.
Od roku 1971 probíhá systematická restaurace a obnova dómu. Po náročné rekonstrukci elektroinstalace a nových elektrických rozvodů, pořízení nových osvětlovacích těles pro interiér, následovala instalace reprodukčního zařízení. Během let 1972-1973 proběhla výmalba katedrály svěřená Uměleckým řemeslníkům z Brna. Nástěnná historizující výmalba z 19. století nebyla odstraněna, ale obnovena a restaurována. S tím souvisela i restaurace barokních fresek v kapli sv. Stanislava, kterou provedl akad. malíř Karel Benedik (1974), výmalba vikářské a kanovnické sakristie (1980) a renovace zlacení na novogotické kazatelně a oltářích (1982). V letech 1976-1977 byly zakoupeny nové varhany. Moderní nástroj z krnovského závodu má 1695 píšťal. Velké varhany na hudební kruchtě západního průčelí z roku 1886 v rozsahu 3200 píšťal byly v roce 1981 podrobeny generální opravě. K výročí 1100 let od smrti sv. Metoděje (1985) byla pro katedrálu pořízena zvonkohra. Mechanismus zvonkohry navrhl prof. Antonín Schindler a ulití 15 zvonů různé velikosti bylo svěřeno zvonařské dílně paní Dytrychové v Brodku u Přerova. V 70. a 80. letech provedla Umělecká řemesla Brno opravu poškozených vitráží dómských oken. Nově byla upravena chórová kaple sv. Cyrila a Metoděje. Obdobná pozornost byla věnována rovněž exteriéru katedrály. Po obnově venkovních omítek a výměně klempířských prvků (1974) následovala v letech 1975-1976 oprava střech a krytiny na hlavní věži (1978)."