"Úvod
V návaznosti na mou studijní exkurzi: Svatoprokopské adventní putování (Sázava, Chotouň) jsem si vybrala jako téma své seminární práce svatoprokopskoutématiku. Konkrétně jsem se zaměřila na postavu svatého Prokopa a legendistiku s ním spjatou. Tento patron české země je významnou součástí české legendistiky. O tomto světci se dochovalo největší množství textů ze všech národních patronů, což značně vypovídá o jeho oblibě.
Cílem této seminární práce je rozbor Prokopovy postavy od jeho narození až po jeho svatořečení papežem Inocencem III. roku 1204 v italském Římě. Dalším tématem, kterým se budu zabývat, je svatoprokopská legendistika, dále pak Legendou aureo, neboli Zlatou legendou, jejímž autorem je italský dominikánský mnich Jakub de Voragine.
Informace pro svou práci jsem čerpala z několika knih, zejména pak z knihy Petra Sommera - Svatý Prokop (Z počátku českého státu a církve)a Marie Štěchové - Svatý Prokop (Patron země české a moravské). Dalším zdrojem poznatků o postavě svatého Prokopa se stal dokument České televize – Světci a svědci, a v neposlední řadě internetové stránky Sázavského kláštera.
Součástí této seminární práce je i několik obrázkových příloh.











1. Život svatého Prokopa
1.1. Rok a místo narození
Hlavním zdrojem informací o životě a poznání sv.Prokopa[1] jsou církevní prameny a legendy. Svatý Prokop patřil mezi oblíbené české světce, a proto byl jeho životopis hojně opisován, především v době panování Karla IV. a v době husitů.
Svatý Prokop se mohl narodit nejdříve okolo roku 970. Narodil se na zemanské tvrzi v Chotouni u Kouřimi[2], matce Svatavě a otci Vítovi (Vojslavovi). Prokop měl několik sourozenců. Kolem světcova data narození se vede řada sporů, podle Petra Sommera se však jeví jako nejdřívějšírok narození právě rok 970. ,,Jde o tradiční odhad, vyplývající z několika ne zcela pevných údajů o založení Sázavského kláštera.“ Podle Sommera se dále historikové shodují na roku 1009.Tento rok dle něj považují historikové za zásadní mezník a také možné datum jeho narození.Tento názor však vyvrací František Krásl , dle kterého není znám rok narození svatého Prokopa. Uvádí však rozmezí patnácti let, ve kterém se měl světec narodit, 982 - 997 (v této době byl druhým pražským biskupem svatý Vojtěch). Další historikové uvádí jako pravděpodobné roky narození rok 985 nebo rok 990.

1.2. Studium a vzdělání
Informace o světcově vzdělání taktéž nejsou jednoznačné, můžeme je čerpat například z Vitae maioris. Někteří historikové uvádějí, stejně jako Vitae maioris, místo Prokopova studia školu svatého Petra na Vyšehradě, kde měl také působit jako kanovník. Marian Schaller však tuto informaci vyvrací, protože vyšehradská kapitula byla zřízena až po Prokopově smrti roku 1070. Dalšími, leč nepodloženými informacemi o možnostech Prokopova studiu jsou: studium při kostele sv.Klimenta na Vyšehradě, studium staroslověnštiny ve Visegrádu v Uhrách, nebo tzv.latinská budečská škola. Dále historikové připouštějí možnost individuálního vzdělání, které mu mohl zajistit starší zkušený světec, s ohledem na znalost staroslověnského jazyka a hlaholového písma. Možnost individuálního vzdělání byla v Prokopově době běžná.

1.3. Dospělost – kněžské, mnišské a opatské období
Před vstupem do kněžského povolání se Prokop oženil – kněží této doby nebyli nuceni dodržovat celibát. Se svou manželkou měl syna Jimrama, který šel později v otcových šlépějích a stal se třetím opatem Sázavského kláštera. Světec měl spolu se svou rodinou dle nejstarších prokopských legend disponovat vlastnictvímnemovitostí. ,,Žilsnad v okruhu svých příbuzných, což navazuje dojem, že jeho domov souvisel se širším sídlištěm.“ Pokud tedy Prokop žil spolu se svými příbuznými, musel jejich příbytek tvořit vesnickou komunitu, která zaujímala širší plochu obydlí. Rodina žila pravděpodobně v dvojprostorném dřevěném domě nebo ve větším počtu těchto domů, které byly obklopeny hospodářskými stavbami. Toto schéma odpovídaloformě tehdejšího života.
Nejdříve byl Prokop světským knězem, mnišské roucho přijal až poté co rozvázal své svazky s rodinou a vzdal se veškerého světského majetku. Okolo roku 1000 vstoupil do mnišského řádů benediktinů v Pražském Břevnovském klášteře. Zásadním mezníkem se pro světce stal již zmiňovaný rok 1009, kdy se rozhodnul opustit břevnovské benediktiny. V tomto roce přišel Prokop do Sázavy. Nejstarší písemné prameny uvádějí, že se Prokop "