1.

Úvod

2.	Fyzikální podstata světla

3.	Zdroje optického záření

3.1	Přírodní zdroje

3.2	Umělé zdroje

4.	Účinky optického záření na člověka

4.1	Biologické účinky optického záření

4.2	Nežádoucí účinky optického záření

5.	Hygiena optického záření a osvětlování

5.1	Ergonomické požadavky na osvětlení pracoviště

6.

Závěr

7.	Literatura

„Nežádoucí účinky optického záření
Z hlediska hygieny můžeme zjednodušeně rozlišovat škodlivé účinky optického záření na tepelné a netepelné. Především se jedná o takové množství energie, které překračuje práh energetického poškození lidské tkáně.
V oblasti ultrafialového záření (UV) je nejnebezpečnější výskyt UV-C a UV-B záření, souhrnně nazývaného UV-R (činné záření). Jejich účinky jsou tepelné a velmi rychle nastupující. Při zasažení oka i pokožky dochází k jejich rychlému popálení. V případě UV-A záření se taktéž jedná o tepelné účinky. Nicméně prahové hodnoty poškození pro čočku, sítnici a pokožku jsou řádově vyšší (1000x) než je tomu u záření UV-R. UV-A záření je nejvíce absorbováno čočkou. Při vystavení tomuto záření dochází k pomalému nástupu obtíží a dochází k zákalu čočky a předčasnému stárnutí pokožky, nebo až k rakovině kůže.
Energeticky nejcitlivěji působí viditelné optické záření na sítnici. Nejvíce ohrožujícími zdroji jsou Slunce, jehož delší přímé pozorování ohrožuje oko, a zejména uměle vytvořené zdroje koherentního polarizovaného záření (laserové záření), při němž je v malé oblasti působení soustředěna poměrně vysoká energie.
U zraku je v oblasti infračerveného záření (IR) největší riziko koncentrace energie na sítnici (IR-A) a absorpce v rohovce (IR-B, IR-C). Při překročení prahu poškození dochází k zákalu rohovky. V pokožce dochází k absorpci IR záření (s výjimkou IR-A, které se částečně odráží) a jeho přeměně v tepelnou energii, která má za následek popálení pokožky.

Hygiena optického záření a osvětlování
Světlo je důležitou součástí našeho života, protože zrak je naším nejdůležitějším smyslem. Jeho prostřednictvím získáváme z okolí 75-90% všech informací. Z hygienického hlediska má světlo velký význam při tvorbě zrakové pohody v pracovním i odpočinkovém prostředí. Dobrou zrakovou pohodu pomáhá dotvářet vhodná barevnost prostředí stejně jako světelné prostředí, v němž nedochází k oslnění (Čánská, 2006). Dostatečné a kvalitní osvětlení tedy hraje podstatnou roli při vytváření podmínek pro vidění, zabraňuje vzniku nadměrné a předčasné únavy, zvyšuje efektivitu a kvalitu práce a podílí se na snižování množství pracovních úrazů (Bencko et al., 1998).
Problematiku hygieny osvětlení řeší evropská i česká legislativa vydáváním směrnic a norem, které ukládají právnickým i fyzickým osobám za povinnost se těmito předpisy řídit.
Příklady základních právních požadavků a norem:
• Směrnice Rady ze dne 30. listopadu 1989, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (první samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrni¬ce 89/391/EHS)
• Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změ¬ně některých souvisejících zákonů,
• Vyhláška MZd. č. 49/1993 Sb., o technických a věcných po¬žadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění poz¬dějších předpisů,
• Vyhláška MZd. ČR č. 410/2005 Sb., o hygienických poža¬davcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro vý¬chovu a vzdělávání dětí a mladistvých.
• Světelně-technické normy (ČSN)"

2. lékařská fakulta v Motole, Univerzita Karlova.
Práce obsahuje schémata, tabulku a fotografii. Čistý text dosahuje cca 7,5 strany.