"Příčiny vnitřního konfliktu
o Jsou identifikovány čtyři faktory, které dělají určité místo pravděpodobnější pro vznik vnitřního konfliktu:
1) Strukturální faktory
• Tři hlavní faktory:
a) Slabý stát: Mnoho států se již slabými rodí. Například ty v Africe nebo Asii mají uměle vytvořené hranice napříč etniky. Chybí jim tak politická legitimita, politicky citlivé hranice apod. Jindy se státy postupně slábnou, to se může dít z různých příčin (omezení pomoci z venku, sníženy ceny surovin důležitých pro stát, korupce apod.). Toto vše zvyšuje pravděpodobnost konfliktu, hranice jsou hůře kontrolované, etnika mohou usilovat o samostatnost.
b) Vnitrostátní bezpečnostní obavy: pokud se určitá skupina domnívá, že stát slábne nebo bude slábnout, může začít zvyšovat svoji bezpečnost, tím ale může snížit bezpečnost jiných skupiny, nastává bezpečnostní dilema.
c) Etnická geografie: státy s minoritami jsou pro konflikt náchylnější než ty bez nich. Na světě je snad jen 20 států, které nemají výrazné minority (pod 5%). Státy s různou geografií čelí jiným problémům, pokud jsou minority smíchány s populací, nebudou pravděpodobně čelit secesionistickým hnutím.
2) Politické faktory:
• Opět 4 hlavní:
a) Diskriminující politické instituce: pokud je určitá skupina vylučována z vládnutí a důležitých funkcí ve státním aparátu, může to u této skupiny snížit legitimitu režimu. To zvyšuje pravděpodobnost násilností.
b) Vylučující národní ideologii: v některých státech je občanství rozdáváno podle etnika a nemá ho každý, kdo v tomto státě žije. Je důležité vědět, že ideologie nemusí být založena pouze na etnické příslušnosti, ale třeba na náboženské nebo i jiné.
c) Meziskupinovou politiku: říká se, že konflikt je pravděpodobnější, pokud skupiny mají silný smysl pro identitu, ambiciózní cíle a konfrontační strategii. Konflikt je ještě jistější, pokud jsou cíle neslučitelné a skupiny jsou silné a rozhodnuté, úspěch se zdá jistý a vztahy mezi skupinami jsou špatné.
d) Politika elit: Konflikt je často vyprovokován elitami v době ekonomických a politických problémů. Ty se snaží odrazit domácí soupeře. Jsou používání obětní beránci a propaganda, která způsobuje další etnické pnutí. Např. Miloševič.

3) Ekonomické a sociální faktory
• Hlavní:
a) Ekonomické problémy: problém ye mohou objevit i pokud ekonomika roste (roste moc pomalu). Ekonomické reformy nemusí vždy pomoci.
b) Diskriminující ekonomický systém: je jedno, jestli diskriminuje na etnické nebo třídní bázi. Jde o nerovnoměrný přístup k práci, surovinám a rozdíly v životním standardu. Toto jsou všechno znaky, které budou znevýhodnění jedinci vnímat jako diskriminaci a neligitimitu. Jde např. o Srí Lanku. I v rostoucích ekonomikách může tato nerovnost způsobit konflikt.
c) Zkoušky a soužení ekonomické transformace a modernizace: může vést k frustraci, pokud nebudou okamžitě vidět výsledky. Také je problém, pokud jsou politické instituce pozadu za ekonomickými změnami.

4) Kulturní/percentuální faktory
• Dva hlavní:
a) Kulturní diskriminace minorit: nerovný přístup ke vzdělání, překážky k vyučování jazyka, překážky při svobodě vyznání. Může to dojít až k násilné asimilaci minority.
b) Faktor týkající se historií skupin a jejich vnímáním sebe sama i jiných: sem patří dávná nenávist. Je běžné, že skupiny glorifikují svoji minulost a démonizují jiné. Pokud mají nějaké skupiny takto vyhrocený vztah, těžko se konfliktu vyhýbá a pokud vypukne je těžké ho vyřešit."

Součástí práce jsou tabulky o rozsahu cca 2 stran.