1.	Švýcarsko - obecné údaje

2.	Moc kantonů a tříúrovňová demokracie

3.	Volební účast

4.	Referendum a jeho typy

4.1.	Fakultativní referendum

4.2.	Obligatorní referendum

4.3.	Referenda na federální úrovni

5.	Spolkové úřady

5.1.	Spolkové shromáždění

5.1.1.

Organizace a činnost spolkového shromáždění

6.	Shrnutí principů švýcarského federalismu

7.	Politika k Evropské unii

"Spolkové úřady
Spolkové shromáždění (spolkový parlament)- ten je podřízen občanům a je podobně jako v ostatních zemích tvořen dvěma částmi( dvoukomorový ) a tvoří ho:

• Rada států - má 46 členů
• Národní rada - má 200 členů

Národní rada zastupuje lid a je srovnatelná s americkou sněmovnou reprezentantů. Všichni členové jsou voleni dle počtu obyvatel kantonu. Každý kanton má alespoň jednoho zástupce v radě. Členové jsou voleni proporčním systémem v každém kantonu zvlášť a to každé 4 roky.
Rada států zastupuje kantony a je v ní určitá podobnost a americkým senátem. Každý kanton zastupují 2 representanti , jeden tedy za půlkanton. Volba do rady je v plné kompetenci samotných kantonů a tedy v každém kantonu jiným způsobem.
Obě dvě komory mají stejná práva, ale radí se a usnášejí odděleně. Platnost usnesení nastává pouze tehdy, pokud se na tom shodnou obě strany. Pokud jsou rozdílné názory, tak se daná záležitost vrací k vládě, která ji probírala jako první. Tato rada se opět nad záležitostí poradí a pokud znova dojde k neshodě mezi radami tak se uspořádá konference. Je-li i poté návrh zamítnut tak tento návrh vypadne z jednání parlamentu.
Členové parlamentu se věnují své činnosti vedle svého hlavního zaměstnání, tato vedlejší práce je odměňována dle tabulkového hodnocení. Tento systém je odlišný než v ostatních státech kde poslanci nesmějí vykonávat jinou činnost. Tento systém má svoje velké výhody. Tím, že poslanci také pracují, tak mají blíže k potřebám lidí, vidí pravou realitu žití obyčejných lidí. Například značnou část rady tvoří učitelé a profesoři spolu s právníky. Tato skupina má nejvíce křesel. Za nimi následují zemědělci a úředníci, poté živnostníci, průmyslníci a nejméně křesel mají dělníci. Členové rady nejsou vázáni žádnými nařízeními, jednají jen podle svého zájmu a svědomí. V tom tkví specifikum poslanců ve Švýcarsku."

Obsahuje tabulku a obrázek. Jedná se o seminární práci na Vysoké škole ekonomické v Praze.