1.

Úvod

2.

Definice

3.	U koho se nejčastěji vyskytuje (ohrožené profese)?

4.

Projevy

4.1.	Psychické příznaky

4.2.	Tělesné příznaky

5.	Prožívání a chování člověka se syndromem burnout

5.1.	Vnitřní pocity člověka

5.2.	Dopad na okolí – chování

6.	Stádia syndromu vyhoření (SV)

7.

Příčiny

7.1.	Nejčastější příčiny vzniku na pracovišti

7.2.	Kdo může pomoci člověku s burnout?

7.3.	Kde můžeme najít pomoc

7.4.	Přehled telefonních kontaktů na pracoviště v Plzni

8.	Možnosti prevence stresu, SV a jiných náročných životních situací

8.1.	Interní možnosti prevence

8.1.1.

Kondiční rovina zvládání stresu

8.1.2.

Cvičení na plánování času

8.1.3.

Koncepční rovina zvládání stresu

8.2.	Externí možnosti prevence

8.2.1.

Sociální podpora a kvalitní mezilidské vztahy

8.2.2.

Úloha zaměstnavatele v prevenci burnout

8.2.3.

Supervize

8.2.4.

Jak se bránit vyhoření

"Prožívání a chování člověka se syndromem burnout
Syndrom vyhoření má mnohostranný dopad na prožívání a chování člověka. Pokusíme se popsat to, co cítí člověk postižený syndromem vyhoření a to, jak ho vnímá jeho okolí na základě jeho chování:

a) Vnitřní pocity člověka s burnout - prožívání
Člověk, který se propadá do stavu psychického vyhoření, prožívá celou řadu negativních citových stavů a myšlenek. V přehledu si nyní ukážeme, jak člověk s burnout nejčastěji označuje svoje pocity14):
• cítí se tělesně vyčerpán
• cítí se emocionálně vyčerpán – citově chladný a prázdný
• cítí se duševně „na dně“
• cítí se „vyřízen“ – „jako by ze mne vytekla poslední kapka života“
• cítí se unaven – „k smrti unaven“
• cítí, že moc nechybí, aby přetekla jeho schopnost vydržet to, co se děje
• cítí se „v koncích“
• cítí se jako by byl nějak nemocen (bez konkrétních fyzických příznaků nemoci)
• je zcela prázdný (vyprázdněn, „vyždímán“)
Je v tísni, v napětí, ve stresu, v distresu (nezvládnutelném stresu). Má dojem, že jako člověk nemá žádnou hodnotu. Ztratil všechny iluze, naděje i plány. Není s to se pro něco rozhodnout, proti něčemu se postavit a do něčeho se dát. Neví si rady sám se sebou, ani s problémy, které ho trápí. I sebemenší činnost (námaha) se mu zdá nadlidskou. Vše ho nadměrně zatěžuje. Žije v neustálém napětí – i když nic nedělá.

Pozor: v některých případech může syndrom vyhoření vyústit až v sebevražedné jednání

b) Dopad burnout na okolí - chování
Nyní se pokusíme na několika charakteristikách shrnout, jak se člověk s příznaky syndromu vyhoření chová ke svému okolí:
• s druhými lidmi jedná emocionálně chladně a lhostejně (bez citové účasti)
• druzí lidé ho moc nezajímají, jejich problémy ho nechávají v klidu, nevzrušují ho
• mizí u něho soucítění (empatie)
• k druhým lidem se chová nezúčastněně
• druzí lidé ho obtěžují – ať jsou to pacienti nebo obchodní partneři, v extrému je považuje za „obtížný hmyz“
• moc ho nezajímá, co si druzí lidé o něm myslí, jak ho vidí, zda ho chápou a jak ho hodnotí
• zanedbávání sebe, nezájem o dříve oblíbené aktivity
• omezení sociálních kontaktů až sociální izolace, konflikty s okolím – zhoršení vztahů v rodině, manželské konflikty
• zneužívání uklidňujících léků, alkoholu, návykových látek"

Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Plzeň, zápočtová práce z předmětu Veřejné zdravotnictví.
Práce obsahuje několik tabulek, rozsah čistého textu je cca 9,5 stran.