1.

Právo

2.	Právní řád

3.	Právo ve smyslu objektivním

4.	Právo ve smyslu subjektivním

5.	Vznik (prameny) práva

6.	Dělení práva

7.	Právní systémy

7.1	Právo kontinentální(evropské)

7.2	Právo angloamerické rozlišující právo

7.3	Právo islámské

7.4	Práva ostatní (diferencovaná)

8.	Veřejné a soukromé právo

9.	Právo hmotné a procesní

10.	Právní vztahy

11.	Znalost práva

12.	Funkce práva

13.	Jiné normativní systémy

14.	Právo a morálka

15.	Právo a stát

16.	Právní stát

“ Dělení práva:

Právní systémy: - právo kontinentální(evropské) členěné na právní oblast románskou
německou a skandinávskou
- právo angloamerické rozlišující právo na anglické a americké
- právo islámské
- práva ostatní (diferencovaná) – hinduistické, židovské, tradiční a
náboženské práva v Africe

Veřejné a soukromé právo
kritérium: postavení subjektů ve vztazích, které jsou regulovány
veřejné – princip subordinace, nadřazenost jednoho subjektu druhému
- nadřízený subjekt je stát, státní orgán, nebo jiná osoba (úřední), vybavená
mocenskými pravomocemi vůči jiným osobám
- zabývá se vztahem jedince a společnosti, (př: správní, trestni právo)
soukromé – princip rovnosti, ekvivalence. Subjekty soukromoprávních vztahů mají
rovné postavení.
(př: já X zaměstnavatel)
Právo hmotné a procesní
hmotné právo – stanovuje, jaká subjektivní práva a povinnosti mají jejich adresáti
(fyzické či právnické osoby, stát a státní orgány)
procesní právo – upravuje formy, jakými mohou být subjektivní práva uplatněna,
jak může být vynuceno splnění určité povinnosti

Právní vztahy

Prvky právního vztahu jsou subjekty(osoby), obsah a objekt právního vztahu
subjekty – občané: fyzické, právnické osoby, stát a státní orgány

Právo je vlastně projev vůle státu a tím, že společnost právo dodržuje či nedodržuje, přejímá či nepřejímá vůli státu.

Znalost práva – je žádoucí- (neznalost neomlouvá), každý nese odpovědnost za své
jednání
Funkce práva – prostředek donucovací, ale zároveň klade meze donucení
= na jedné straně omezení svobody chování subjektů práva,
na druhé straně vymezení a garance určité míry svobody
- můžeme dělat bez hrozby ze sankce vše, co pr. normy nezakazují

Jiné normativní systémy : morálka, spravedlnost, pravidla slušnosti, nábož. prav., …

Právo a morálka – právní normy jsou oficiálně vyjádřena, kdežto morální ne
- v morálce působí morální donucení a to ve formě veř. mínění,
opovržení, povzbuzení
- za porušení právní normy následuje sankce (újma)
Názor, že právo je minimem morálky, je dávno překonaný,
neboť právo je také nástroj řízení státu, v kteréž oblasti
morálka stagnuje."