1.	Pojem práva; společenská funkce práva; právo a stát

2.	Právo a neprávní normativní systémy; právo a spravedlnost

3.	Pojem právní normy; struktura právní normy; druhy právních norem

4.	Časová působnost právních norem; problematika retroaktivity

5.	Tvorba práva; právo obyčejové, smluvní, „psané“, soudcovské

6.	Prameny práva; prameny českého práva; význam judikatury

7.	Struktura systému práva – právo soukromé a veřejné, právo hmotné a procesní, právo vnitrostátní a mezinárodní

8.	Vztah vnitrostátního a mezinárodního práva; právo komunitární

9.	Interpretace právních textů – subjekty a metody interpretace, problematika závaznosti výsledků interpretace

10.	Právní vztahy, subjekty, objekty a obsah právních vztahů; právní skutečnosti

11.	Právo objektivní a právo subjektivní; oprávnění a právní povinnost

12.	Realizace práva, aplikace práva, akty aplikace práva; platnost, právní moc a vykonatelnost aktů aplikace práva

13.	Právní ochrana subjektivních práv

14.	Porušení právní povinnosti, druhy deliktů; právní odpovědnost

15.	Problematika právního vědomí

16.	Dynamika a stabilita práva; ochrana nabytých práv; právní jistota, důvěra právo

17.	Právní kultura; hlavní rysy (evropsko) kontinentálního a angloamerického práva

18.	Právo pozitivní a právo přirozené; právní pozitivizmus a teorie přirozeného práva

19.	Sociologický přístup k právu

20.	Právní stát; právní stát „formální“ a „materiální“; soudobý demokratický právní stát; právní a mimoprávní záruky právního státu

"10. Právní vztahy, subjekty, objekty a obsah právních vztahů; právní skutečnosti

Právní vztah je společenský vztah mezi nejméně dvěma konkrétně určenými právními subjekty. Je upravený právními normami, v němž jeho účastníci jsou nositeli vzájemně spjatých subjektivních práv a právních povinností, které vznikají těmto subjektům přímo nebo zprostředkovaně na základě právních norem.
3 znaky právního vztahu:
- musí se ho účastnit nejméně dva subjekty
- jsou zde objekty právních vztahů
- obsahem právních vztahů jsou práva a povinnosti jejich subjektů ve vztahu k objektu právního vztahu
Předpokladem právního vztahu jsou právní norma a právní skutečnost, jeho elementy tvoří subjekty, objekt a obsah právního vztahu.
Právní vztah může vzniknout:
a) ex lege (ze zákona)
b) na základě právní skutečnosti – častější
- ostatní skutečnosti, které nemají charakter právních skutečností jsou:
a) právně relevantní – např. svědecká výpověď, zkouška na vysoké škole…, právo s nimi spojuje určité důsledky
b) právně irelevantní - právo s nimi nespojuje žádné právní důsledky
Subjekty právních vztahů
- právní vztah je vztah k určitému subjektu
- subjekt právního vztahu musí mít právní subjektivitu
- subjekt je nositel subjektivních práv a povinností, osoba způsobilá mít práva a povinnosti
- subjekty jsou FO a PO
FO - každý člověk tzv. přirozená osoba
PO – osoby umělé vytvořené právem, typickým znakem je schopnost vystupovat v právních vztazích vlastním jménem a na vlastní odpovědnost
- dělí se na korporace (sdružení osob) a nadace (sdružení majetku)
- patří jsem i veřejnoprávní korporace jako je stát, obec, kraj
Rozlišuje se:
1. Způsobilost k právům a povinnostem (právní subjektivita)
- znamená možnost daného subjektu mít práva a povinnosti
- způsobilost nelze omezit rozhodnutím soudu či jiného orgánu tzn. že způsobilost k právům a povinnostem je neomezená a neomezitelná
- právní subjektivita FO vzniká narozením a končí smrtí
- právní subjektivita PO vzniká buď přímo ze zákona nebo jsou v zákoně stanoveny podmínky, za nichž PO vznikne
2. Způsobilost k právnímu jednání
- je schopnost vlastním jednáním nabývat práv a plnit povinnosti
- FO - v plném rozsahu se nabývá zletilostí, může být omezena rozhodnutím soudu, nebo být zbavena, potom za FO jedná její zákonný zástupce nebo opatrovník
- PO – závisí na charakteru a předmětu činnosti, jménem PO jedná v plném rozsahu její statutární orgán
3. Způsobilost k protiprávnímu jednání
- je schopnost nést právní odpovědnost za delikty
- FO – závisí na zákonem stanovené věkové hranici (např. trestní odpovědnost – 15 let) a duševním stavu v době spáchání deliktu
- PO – nese odpovědnost za delikty soukromoprávní povahy a správní delikty, trestní odpovědnost a disciplinární odpovědnost nese za PO FO, která za ni jednala
4. Procesní způsobilost
- spočívá v možnosti činit samostatně procesní úkony a samostatně jednat v řízení před soudy, správními úřady a jinými orgány veřejné moci
Objekty právních vztahů
- objektem je to čeho se týkají oprávnění a povinnosti účastníků právního vztahu
Rozlišujeme:
1) primární objekt – určité chování
2) sekundární objekt – váže se k tomuto chování
- objektem nemůže být člověk
Sekundární objekty se dělí na:
1) věci – tzn. ovladatelné hmotné předměty, hmotné předměty a ovladatelné síly
a) movité
b) nemovité – pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem
2) hodnoty lidské osobnosti – život, zdraví, osobní svoboda, čest, jako právem chráněné hodnoty mohou být objektem
3) výsledky tvůrčí duševní činnosti – vynálezy, ochranné známky, vědecká díla, umělecká literární díla vyjádřená v objektivní formě, nehmotné statky
4) transplantáty – lidské orgány a další látky používané při transplantaci, nemohou být předmětem koupě a prodeje jako věci
5) chování a výsledky určitého chování – objekt nelze odlišit od jeho obsahu, primární a sekundární objekt v těchto případech splývá, např. výkon práce podle pracovní smlouvy
Obsah právních vztahů
Obsahem jsou práva a povinnosti subjektů právních vztahů. Můžeme zahrnovat dvojí způsob chování:
1. směřující k uspokojování potřeb a zájmů oprávněného tzv. subjektivní právo
a) právo absolutní
- oprávnění určitého subjektu odpovídá povinnosti všech ostatních subjektů
- viz. právo vlastnické
b) právo relativní
- odpovídá právní povinnosti určitého subjektu
- právní povinnost – nutnost subjektu právního vztahu jednat tak, jak jej obecně závazný předpis (právní norma) zavazuje
- viz. oprávnění věřitele a povinnost dlužníka
2. spočívající v možnosti od jiného subjektu požadovat aby:
a) něco dal – prodávající je povinen předat kupujícímu prodávanou věc
b) něco konal – zaměstnanec je povinen vykonávat sjednaný druh práce
c) něčeho se zdržel – vlastník se musí zdržet všech činností, kterými by obtěžoval okolí
d) něco strpěl – vlastník nemovitosti, která je zatížena věcným břemenem je povinen strpět výkon práv"