1.	Různé pojetí práva

2.	Pojem práva

2.1	Objektivní právo

2.2	Subjektivní právo

3.	Znaky práva

3.1

Obecnost

3.2

Závaznost

3.3	Regulativnost

3.4

Sdělnost

4.	Právní norma

4.1

Znaky

5.	Struktura právní normy

5.1	Objektivní

5.2	Subjektivní

6.	Druhy právních norem

6.1	Třídění podle teritoriálního působení

6.2	Třídění podle povahy hypotéz

6.3	Třídění podle povahy dispozice

6.4	Třídění podle sankce

7.	Prameny práva

7.1

Psané

7.2

Smluvní

7.3	Soudcovské

7.4

Obyčejové

7.5	Obecné zásady právní

7.6	Ekvita a rozum

7.7	Učené knihy a jurisprudence

8.	Právní geografie

8.1	Právo kontinentální

8.2	Právo angloamerické

8.3	Právní systém islámský

9.	Hlavní rysy angloamerického práva

9.1	Právo anglické

9.2	Právo americké

10.	Hlavní rysy kontinentálního systému

10.1

Okruhy

11.	Platnost, účinnost, derogace

12.	Právní síla

13.	Právní vztah

13.1	Právní subjekty

13.2	Prvky právního vztahu

14.	Právní odpovědnost

14.1	Právní skutečnosti

15.	Interpretace a metody interpretace

16.	Obecné zásady právní

17.	Aplikace práva, individuální právní akty

17.1

Zásady

18.	Soudnictví, zásady procesu

18.1	Ústavní soudnictví

18.2	Obecné soudnictví

18.3	Správní soudnictví

18.4	Volební soudnictví

18.5	Individuální právní akty

18.6	Fikce a právní domněnka

18.7	Mezinárodní soudy

"14. PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST

- rozeznává se odpovědnost
a. ústavní
b. správněprávní (administrativní)
c. soukromoprávní (civilní)
d. trestní
e. mezinárodněprávní
- odpovědnost spočívá v povinnosti snést zákonem stanovenou újmu v případě, že nastane zákonem stanovená skutečnost, tato povinnost snést újmu, popř. ta újma sama, se nazývá sankce – je to obecným, společným znakem odpovědnosti
- nejvýraznějším a typickým případem odpovědnosti je odpovědnost v důsledku porušení povinností
- odpovědnost jakožto povinnost snést sankci je v tomto případě sekundární povinností, která vzniká v důsledku porušení primární povinnosti, která vzniká za podmínky:
a. deliktní způsobilost
b. musí vzniknout škoda
c. kauzální nexus= nalezen vztah mezi příčinou a činem
d. zavinění má dvě formy: úmysl a nedbalost
úmysl se dále dělí na přímý a nepřímý
nedbalost se rozlišuje hrubá (vědomá) a lehká (nevědomá)

- z hlediska vztahu odpovědnosti a zavinění se rozlišuje
1. odpovědnost za zavinění (odpovědnost subjektivní) se zaviněním
2. odpovědnost bez zřetele na zavinění jíž se ten, komu sankce hrozí
a. může ubránit jen důkazem v zákoně uvedených důvodů, jimiž je zejména např. zásah tzv. vyšší moci, v tomto případě se mluví o odpovědnosti objektivní
b. anebo se jí nemůže ubránit vůbec, takového odpovědnosti se říká odpovědnost absolutní – odpovědnost za riziko

Právní skutečnosti
- právo spojuje následky
- podmínky, na které zákon sám váže konkrétní vznik subjektivních práv a povinností v právní normě obecně předvídaných, se nazývají právní skutečnosti
- jinými slovy lez právní skutečnost definovat jako skutečnost, která podle zákona samého musí nastat, aby se někdo stal subjektem oprávnění a povinností, které jsou pro určitou skutkovou situaci obecně stanoveny v zákoně

Druhy právních skutečností
a. skutečnosti spočívající ve volném chování lidském takovéto právní skutečnosti se nazývají úkony a rozlišují se na
1. úkony právní – právním úkonem je zejména např. smlouva, závět
2. úkony protiprávní – tj. chování, které porušuje právo a zpravidla dává vznik právní sankci
b. skutečnosti, které nespočívají ve volném lidském chování, jimiž jsou:
1. konstitutivní rozhodnutí státních orgánů a orgánů územní samosprávy
2. právní události narození a smrt člověka, uplynutí času, požár, povodeň
c. jiné v zákoně stanovené skutečnosti např. nález ztracené věci či odvrácení někomu jinému hrozící škody"

Práce je psaná formou odrážek. V textu jsou tučně zvýrazněny odborné termíny a jména. Rozsah jednotlivých přednášek je cca 2 strany.