1.

Pojmy

1.1.	Veřejná správa

1.2.	Státní moc výkonná

2.	Stát a jeho funkce, rozdíl mezi pravicí a levicí

2.1.

Stát

2.2.	Funkce státu

2.3.	Rozdíl mezi pravicí a levicí

3.	Správní právo a státní moc

3.1.	Právní normy

3.2.	Veřejné mínění

3.3.

Precedens

3.4.	Právní obyčej

3.5.	Anglosaské a kontinentální právo

3.6.	Centralismus veřejné správy

3.6.1.

J. J. Rousseau

3.6.2.

Voltaire

3.6.3.

Zastánci centralizace

3.7.	Decentralismus veřejné správy

3.7.1.

Charles Montesquieu

3.7.2.

Významní představitelé

4.	Výhody a nevýhody centralizace a decentralizace, ústava a ústavnost

4.1.	Výhody centralizace

4.2.	Nevýhody a výhody decentralizace

4.3.	Optimální model

4.4.	Ústava a ústavnost

4.4.1.

Dělení ústav

4.4.2.

Výhody a nevýhody rigidní ústavy

4.4.3.

Výhody a nevýhody flexibilní ústavy

4.4.4.

Rigidní a flexibilní ústavy v dějinách a dnes

5.	Ústavní vývoj na našem území

5.1.

Josef II.

5.2.	Karel Havlíček Borovský

5.3.	Rakousko-Uhersko a související reforma veřejné správy

5.4.	Integrace jednotlivých území do rakouské monarchie

5.5.	Utváření myšlenky samostatného státu Čechů a Slováků

5.6.	Vyhlášení Československa

5.7.	První československá ústava

5.8.	Protektorát Čechy a Morava

5.9.	Obnovení Československa a nová ústava

6.	Ústavní zákon z roku 1968

6.1.

Národ

6.2.

Federace

6.3.	Konfederace

7.	Byrokracie

7.1.	Štěpená moc

7.2.	Moderní veřejná správa

8.	Procesy ve veřejné správě

8.1.	Direktivní a nedirektivní procesy

8.2.	Hierarchický a subsidiární systém řízení

8.3.	Kontrola a její fáze

"1. ÚVOD - POJMY

Veřejná správa:
- úsek oboru státní moci výkonné, součástí veřejné správy je také státní správa

Státní moc výkonná:
- není jednotná (není jedna)
- má tři autonomní obory:
- zákonodárná moc – nejvyšší, reprezentant je parlament, někdy ústavodárná (=nepřesný pojem)
- soudní moc – soudy, státní zastupitelství a advokátní komory
- výkonná moc – vláda, zabezpečuje rozhodování moci zákonodárné, parlament něco vymyslí a vláda to zabezpečí, začíná se zaobírat politikou
- teorie dělby moci – Charles Montesquieu – rozvinul do detailů Aristotelovy názory, vymyslel termín státní a veřejné správy
- veřejná správa reaguje na ty součásti mechanismu výkonné moci, které se týkají politiky
- tato oblast politiky se týká pouze státní moci výkonné
- veřejná správa je níže než-li politika
- stát se projevuje před společností, měl by být v politice nejvyšší
- všechny tři složky státní moci jsou autonomní, ale zároveň spolu musí spolupracovat, mají určitý cíl,je zde mechanismus brzd, jedna kontroluje druhou a vytváří právní stát
- mocná společenská kategorie, která se postaví někdy nad stát je ekonomika
- veřejná správa má problémy ve vztahu k ekonomice a naopak
- politika = termín Aristoteles, správa věci, definice jedna z mnoha
- zakladatel politologie byl Machiavelli (kniha Vladař, Mandragora)
- nebyl překládán, aby se nedostal do rukou lidu
- politika – je koncentrovaný výraz ekonomiky
- ekonomika je latinský termín, překlad z řečtiny okos homos = zákon domácnosti – dále latinsky oeconomica = původně ekonomika se zabývá vším co se týká provozu rodiny

2. STÁT A JEHO FUNKCE, ROZDÍL MEZI PRAVICÍ A LEVICÍ

Nejmocnější organizace ve státní správě je stát - uskutečňuje svůj program prostřednictvím pr. norem. Vynálezci byli Sumerové. Státy vznikaly spontánně na základě přír. zákonů. Smyslem státu je zabezpečovat spol. zájmy, které přesahují možnosti jednoho člověka.
Funkce:
a. obranná
b. hospodářsko-organizátorská (plánování, organizování obchodu)
c. sociálně-zdravotní
d. represivní - vyhledávat a trestat nepřítele státu, souvisí se sociálně-politickou podstatou státu. Rozhodující úlohu ve státě mají majetní lidé. Záleží na tom, jaká skupina obyvatel je momentálně u moci. Při mocenském soupeření se hlasy demokraticky nesčítají, ale pouze váží.
e. kulturní - organizace vědy, školství, sportu (první stát s kulturní funkcí byl Egypt)

rozdíl mezi pravicí a levicí
- je v tom, jak získávat peníze
- pravice - chce zvýšit počet lidí, kteří by platili daně (např. hodně podnikatelů), nechce silný stát, důraz na občany
- levice - zvýšit daně, chce silný stát, kde by bylo vůči skupinám zakročit a bylo by to zdůvodněno, že je to v širším společenském zájmu

- každý vládní program něco stojí, záleží na tom, kolik peněz je ve státním rozpočtu"

Zpracováno formou odrážek. Klíčové informace jsou tučně zvýrazněny. V textu se objevují pravopisné chyby a mnoho chybně psaných vlastních jmen (např. Göbls místo Göebbels či Benedito Kroce místo Benedetto Croce).