1.	Vznik veřejné volby

2.	Politický cyklus

3.	Volební systémy

3.1.	Většinový (majoritní) volební systém

3.2.	Poměrný (proporční) volební systém

3.3.	Smíšený volební systém

3.4.	Volič – medián

3.5.	Jednomyslné hlasování – konsensus

4.	Přímá a nepřímá demokracie

4.1.	Přímá demokracie

4.1.1.

Referendum

4.1.2.

Občanské iniciativy

4.1.3.

Odvolání

4.2.	Nepřímá demokracie

4.2.1.

Demokracie dvou politických stran

4.2.2.

Demokracie více politických stran

4.2.3.

Koalice politických stran

4.2.3.1.

Typy koalic

"1. VZNIK TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY
Teorie veřejné volby je zařazována mezi mladší teorie a jako samostatná vědní disciplína se datuje do poloviny 20. století, přesněji do období po roce 1948. Podnětem pro vznik teorie veřejné volby byla bezesporu světová hospodářská krize ve 30. letech 20. století, kdy došlo k destabilizaci světového trhu. Během tohoto období vznikalo mnoho myšlenek, jak by stát mohl nahradit cenový systém a směřovat zboží s takovým efektem jako trh, v lepším případě ještě lépe. Teorie veřejné volby je první školou, která začala propojovat dvě odlišné oblasti společenských věd – a to sice ekonomii a politologii. Člověk z pohledu ekonomie je zcela zaměřen na svůj zájem, ale člověk z politologické stránky sleduje zájem veřejný. Je to právě teorie veřejné volby, která jako první pozitivně nahlíží na to, lze-li sloučit člověka ekonomicky a politicky jednajícího.

Tato škola preferuje individualismus – protože veškeré dění a rozhodování je v rukou jednotlivců – ti volí a jednají, nikoliv kolektivy. Hlavními pilíři této školy se tedy stal veřejný zájem a s ním i spojené veřejné blaho. Každý člověk totiž jedná ve prospěch svého vlastního zájmu, ale na druhou stranu představitelé teorie veřejné volby nekritizují politiky za to, že by se snažili o maximalizaci svého vlastního zisku, nýbrž věří v to, že i politici jsou schopni v zájmu prosazení užitečného návrhu pro společnost přinést oběti, které by vedly k jeho úspěšnému zrealizování.

Za otce či spolutvůrce této teorie jsou považováni Kenneth Arrow, Abraham Bergson, Anthony Downs, Joseph Schumpeter, Gordon Tullock a Duncan Black. Každý z těchto mužů se bezesporu podílel na jejím formování. Zejména Kenneth Arrow a Agraham Bergson se věnovali především vlastnostem funkcí společenského blahobytu – tzv. social welfare. Touto problematikou se zabývalo mnoho autorů – mezi nimi bych ráda jmenovala ty významnější např. Jamese Buchanana nebo Miltona Friedmana. Kennneth Arrow byl první, kdo zavedl termín „společenská volba“ a poukázal na názorovou rozdílnost občanů a tím tedy existenci různých volebních systémů. Další představitelé M. Olson a W.A. Niskanen se zabývali chováním zájmových skupin a byrokracie. Tehdy, v polovině 20. století byly zkoumány především problémy zabývající se politickým rozhodováním, doplněné o nástroje ekonomické teorie. V dnešní době se tato škola zabývá zejména pozorováním politického chování a rozhodování na použití ekonomických metod. V podstatě je teorie veřejné volby považována za ekonomickou analýzu politiky. Tato teorie si vydobyla velice rychle svůj prostor a získala si mnoho příznivců."