1.	Timothy Garton Ash

2.	Úvod knihy

3.	Rozdíly mezi Evropou a Amerikou

4.	Evropská unie

5.

NATO

6.	Nejdůležitější úkoly do budoucna

"Timothy Garton Ash britský politolog a historik je profesorem evropských studií na Oxfordské univerzitě a badatelem Hooverova institutu na Stafordově univerzitě. V posledním desetiletí se zabýval zejména transformací Evropy a Evropské unie. Kniha Svobodný svět: Amerika, Evropa a budoucnost západu je jednou z knih, které vyšly v českém překladu. Dalšími jsou Rok zázraků (česky 1991), ve které zaznamenal jako přímý svědek události v Polsku, Maďarsku a Československu v roce 1989, Svazek (slovensky 1998), autobiografický román, jenž vznikl na základě odtajněných materiálů, které si o autorovi vedla východoněmecká policie – Stasi a Dějiny přítomnosti (česky 2003), popisující politický a společenský vývoj Evropy v devadesátých letech. Jeho přeložené články vychází v týdeníku Respekt.
Kniha je rozdělena do dvou hlavních částí Krize a Příležitost, v nichž jsou jednotlivé kapitoly a podkapitoly.

Úvodem se autor knihy zastavuje nad rozdělením dnešního světa a specifikuje Západ a to, co pod tímto „označením“, kdo vidí. Popisuje vztahy mezi jednotlivými zeměmi a jejich státníky.
Západ se pomalu dostává do krize. Po zhroucení komunismu na Východě a skončení studené války se v průběhu 90. let minulého století začínají objevovat předzvěsti dalšího konfliktu. Autor se zamýšlí nad příčinami politické krize, která nastala začátkem jednadvacátého století v souvislosti s terorismem, a nad jejím možným vývojem. Srovnává data 11. 9. 2001, kdy islámští teroristé navedli dvě letadla na budovy newyorského Světového obchodního střediska a 9. 11. 1989 počátek pádu berlínské zdi. V důsledku útoků na Ameriku se vláda George W. Bushe rozhodla pro „válku proti teroru“ tedy zaútočení na Irák. S tímto útokem většina Evropanů v čele s Francií nesouhlasí.
Ash označuje Británii jako nezávislou a v příkladech popisuje, že by se měla rozhodnout, zda se přikloní na stranu Ameriky nebo Evropy anebo zda zůstane nezávislou. Tento rozbor se vrací do minulosti a zmiňuje jednotlivé vztahy a přístupy dalších států k Anglii, Americe a Evropě. V případě přiklonění se Anglie na evropskou stranu uvádí, že by se měla „modernizovat“ v oblasti legislativy a možná dokonce zrušit monarchii. Naopak v případě přiklonění se k Americe musí utužit svazky s Washingtonem, odpoutat se od Bruselu a odmítnout společnou měnu.
Evropa je zde nazývána Neamerikou, podle autora často používaný název. Tento název vyplývá z civilizačních rozdílů a odlišných hospodářských modelů mezi Evropou a Amerikou. Některé rozdíly jsou na obou stranách vlastně výhodami. Jedná se třeba o sociální spravedlnost, ochranu životního prostředí, zákaz trestu smrti anebo mezinárodní právo. Velké rozdíly jsou také v náboženství, v roli státu, sociální nerovnosti, národní svrchovanosti a v držení zbraní. Rozdíly popisuje i Jeremy Rifkin v knize Evropský sen, a to například, že odpracované hodiny Američanů rostou, zatímco Západních Evropanů klesají. Američané, ale zároveň zaplatí méně na daních, mají nižší produktivitu práce a jejich hospodářský růst se snižuje. Naopak Evropané mají mnohem více volného času, lepší síť sociálních služeb, ale také vyšší nezaměstnanost. V Americe se jednodušeji o práci přijde, ale také je možné jednodušeji si najít novou.
Nechybí zde ani slova, která před časem vyslovil americký neokonzervativec Robert Kagan, o rozdílnosti Američanů a Evropanů, který říká, že „Američané jsou z Marsu a Evropané z Venuše“. Tím naráží na údajnou skutečnost, že Spojené státy jednají v boji s terorismem jako skuteční muži, zatímco Evropané nikoliv. Evropa od počátku prosazovala obezřetnější postup, ale z pohledu Američanů působila tak, že se není schopna postavit k nebezpečí čelem. Tento přístup je v knize zmiňován poměrně často."

Práce do předmětu Teorie mezinárodních vztahů.