1.	Charakteristika USA

2.	Federální vláda

2.1	Zákonodárná moc

2.1.1

Sněmovna reprezentantů

2.1.2

Senát

2.2	Soudní moc

2.2.1

Soudci federálních soudců

2.2.2

Struktura federálních soudců

2.3	Výkonná moc

2.3.1

Prezident

2.3.2

Volba prezidenta

2.3.3

Kabinet

2.3.4

Státní vlády

2.3.5

Politické strany a stranický systém

2.3.5.1

Demokratická strana

2.3.5.2

Republikánská strana

2.4	Přehled amerických prezidentů

",,Výkonná moc přísluší prezidentu Spojených států amerických´´ uvádí Ústava v článku 2, oddílu 1. Americký prezident je tedy nejen symbolem jednoty a státnosti USA, ale plní rozsáhlé výkonné funkce, které v evropských systémech většinou plní premiéři. Prezidentský úřad je nejvyšší politickou funkcí ve Spojených státech.

Prezident
Americkým prezidentem se může stát pouze osoba, která splňuje tyto podmínky: věk 35 let; americké občanství získané narozením; žije alespoň 14 let na území Spojených států. Prezident je volen na čtyřleté období. Ústava ovšem nijak počet funkčních období nelimitovala, to se změnilo až XXII. dodatkem k Ústavě z roku 1951, který omezil délku působení ve funkci maximálně na dvě po sobě následující období. Prezident nastupuje do funkce 20. ledna po slavnostní inauguraci, skládá při tom přísahu do rukou předsedy Nejvyššího soudu (původní termín inaugurace stanovila Ústava na 4. březen, který byl XX. dodatkem z roku 1933 změněn na 20. ledna). Sídlem prezidenta Spojených států je od roku 1800 Bílý dům v hlavním městě Washingtonu.
Spolu s prezidentem je také volen viceprezident, jehož role není nijak významná. V případě úmrtí, odstoupení či sesazení prezidenta se ovšem viceprezident automaticky stává prezidentem USA až do řádných voleb (takové případy nejsou v dějinách Spojených států nijak výjimečné)
Pravomoci a povinnosti prezidenta:
- prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil (časté konflikty s Kongresem, který má naopak pravomoc vyhlašovat válku a uzavírat mír)
- přijímá vyslance a zástupce cizích států
- má právo udělovat milost a vyhlašovat amnestii
- prezident jmenuje všechny úředníky Spojených států
- pečuje o to, aby zákony byly svědomitě plněny
- prezident jmenuje vyslance, soudce Nejvyššího soudu a vysoké funkcionáře (se souhlasem Senátu)
- uzavírá mezinárodní smlouvy (se souhlasem Senátu)
- má právo veta - největší možnost prezidenta ovlivnit legislativní proces
- prezident má právo svolávat za mimořádných okolností obě komory nebo jednu z nich
(pozn. prezident nemůže rozpustit Kongres a vypsat předčasné volby)

Volba prezidenta
Volí se dvoufázově, tedy nepřímo. Nejprve voliči jednotlivých 50 států USA (a federálního okrsku – District of Columbia) zvolí tzv. volitele. Počet volitelů je odvozován od počtu zastupitelů v Kongresu – v součastně době má sbor 538 členů (100 odpovídá počtu senátorů, 435 odpovídá počtu reprezentantům ve Sněmovně a 3 jsou volitelé za D.C). Volitelé jsou zástupci příslušné politické strany, kteří se zavázali hlasovat pro určitého kandidát (sbor volitelů v polovině prosince volí prezidenta). Kandidát musí získat alespoň 270 hlasů volitelů, aby se stal prezidentem. Při volbách se uplatňuje princip ,,vítěz bere vše´´ - výsledky lidového hlasování v každém státě určí takové volitele, kteří budou hlasovat jednotně pro vítěze voleb v daném státě (tedy pokud např. v roce 2004 v Kalifornii hlasovalo 54,3% občanů pro volitele, kteří se zavázali volit Kerryho, a 44,4% podpořilo volitele Bushe, nebude za Kalifornii o volbě prezidenta rozhodovat 30 volitelů Kerryho a 25 Bushe, ale všech 55 volitelů Kalifornie budou volit Kerryho). Tento princip umožňuje vyhrát prezidentské volby i kandidátovi, který získal celkově menší počet hlasů v lidovém hlasování než jeho soupeř (např. volby r. 2000 – G. Bush 47,9% - A. Gore 48,4%, celkově volby vyhrál Bush s 271 hlasy od volitelů)

Kabinet
Instituce kabinetu není nijak ústavně či právně zakotvena, vznikla spíše praxí a vztah jednotlivých členů k prezidentovi se pohybuje v rovině poradců, na jejichž názor prezident může, ale nemusí dát. Členy kabinetu jsou ministři jednotlivých federálních resortů (oborů). Ministry prezident jmenuje dle svého uvážení, ale musí získat souhlas Senátu."

Jména amerických prezidentů jsou zvýrazněna barevně a rozdělena podle stranické příslušnosti.