1.	Hédonistická etika

1.1	Aristippa z Kyrény

2.	Úpravy hédonistické etiky

2.1

Epikuros

3.	Východiska utilitarismu

4.	J. S. Mill

4.1	Kvantitativní aspekty

4.2	Kvalitativní aspekt

5.	Problémy utilitarismu

6.	Srovnání Kantovy etiky norem a utilitarismu

7.	Etika komunikativního jednání

7.1	J. Habermas

7.2	Kvalitní rozhovor (pravidla, kterými by se měl řídit)

8.	Celospolečenský dopad etiky komunikativního jednání

"Etika komunikativního jednání
Strategické jednání se zaměřuje na dosažení cílů, zatímco komunikativní jednání je orientované na získání souhlasu těch, kterých se týká
- J. Habermas- rozdíl od předchozí etiky: nepracuje s tradičními pojmy (př. ctnost, mravní norma) - předchozí etiky založeny spíše na strategickém jednání (snaha dosáhnout cíle) - základní myšlenky: a) důsledky našeho jednání nesou druzí lidé- moje jednání ovlivní druhé
b) zamýšlené jednání je předmětem komunikace- tato etika ukládá povinnost vést rozhovor s druhými o mnou zamýšleném jednání s cílem dosáhnout jejich souhlasu
- pokud vím, že mé jednání ovlivní druhé, musím s nimi vést rozhovor a ptát se, zda s mým jednáním souhlasí: pokud s důsledky jednání souhlasí, je mé jednání mravné - pokud mají námitky musím se jednání zříci

Kvalitní rozhovor – pravidla, kterými by se měl řídit1) nepoužívat moc (nebo vyhrožovat mocí), polopravdy, demagogické argumenty- souhlas musí mít hodnotu, váhu (souhlas získaný násilím nebo manipulací ji nemá)1) pravidlo pravdivosti- vždy uvádět pravdivé skutečnosti, ne polopravdy - pravda je to, na čem se v rozhovoru oba shodnou (vychází z konsenzuální teorie pravdy)
2) pravidlo rovnosti všech partnerů v dialogu- všichni účastníci stejná práva - důležité nejen mluvit, ale i dát prostor druhému, aby formuloval svá stanoviska (díky tomu mohu získat nový pohled na věc)4) kompetentnost mluvčího- člověk by měl mluvit o tom, čemu rozumí5) správnost a srozumitelnost vyjádření- často problém mluvčího, že věci sice rozumí, ale neumí se správně vyjádřit- racionálně odůvodňovat6) pravidlo vstřícnosti- lidé mají do dialogu vstupovat s nejlepšími úmysly: netajit informace- člověk by neměl partnera v dialogu ihned podezřívat z neupřímnosti 7) pravidlo usilovat o zachování komunikativního společenství- vést dialog vždy tak, abychom v něm mohli vždy pokračovat- nesmí dojít k ukončení dialogu (dialog ohrožuje např. neupřímnost, protikladnost názorů)8) pravidlo tolerance vůči druhým- existují určité meze tolerance (př. existuje u nás zákon o nepopiratelnosti holocaustu)9) pravidlo neporušování základních pravidel logiky a předchozích pravidel- př. láhev nemůže být současně lahví a hadrem na podlahu- př. nelze porušovat pravidlo rovnosti, kdy nás druhý nepustí ke slovu10) držet se tématu a neuhýbat od něj- postupovat od povrchového k hlubšímu poznání daného tématu Akademický x politický dialog a) akademický dialog - polopravdy nepřípustné b) politický dialog - cílem prosadit zájmy- často použití polopravd, aby člověk druhé získal na svou stranu- u obou dialogů je snaha dosáhnout konsenzu, ale prostředky pro jeho dosažení se liší- politický dialog by se měl co nejvíce blížit akademickému: argumentovat na základě věcné znalosti problému (nemožné) "