1

Úvod

2	Stárnutí a stáří

3	Stáří jako problém společnosti

4	Příčiny stárnutí společnosti

5	Faktory stárnutí české společnosti

6

Závěr

"5 Faktory stárnutí české společnosti

Na základě jakých charakteristik, z jakých důvodů vnímají nějakého člověka jako starého? Z faktorů, které podle názorů českých respondentů hrají roli při vnímání člověka jako starého, byl nejčastější volen fyzický stav, následován věkem, ztrátou duševní svěžesti a ztrátou autonomie. Toto pořadí důvodů poměrně spolehlivě naznačuje: v Česku je starý především ten, kdo jako starý vypadá a kdo není v dobrém zdravotním stavu. Zajímavé je, že odchod do důchodů se objevil vnímat člověka jako starého celkově v pouhých 17% případů. Naznačuje snad tato skutečnost, že odchod do důchodu není ve vědomí české veřejnosti spojován s konceptem stáří? Že už i česká populace si uvědomuje, že věk, v němž dochází k odchodům do důchodu, je ještě relativně mladý? Takový vývoj by byl pozitivní, vždyť muži, díky prodlužující se střední délce života, mají podle úmrtnostních tabulek z roku 2001 ve věku 61 let (což je věk nynějšího odchodu do důchodu) před sebou v průměru ještě 16,7 roků života, ženy pak v 58 letech plných 23 roků života - z hlediska aktuálního důchodového věku, který je nyní pro většinu 58 let, to znamená, že české ženy mohou očekávat, že prožijí téměř celé čtvrt století jako důchodkyně.

Je otázka, zda staří lidé skutečně zabírají místa, která by mohla být obsazena mladými. Za prvé - starší zaměstnanci jsou vyššími plátci daní nežli mladí, a za druhé - kolektiv složený z jedné věkové kategorie, věkově homogenní, přestane brzy pracovat efektivně a tvořivě. V Americe se pokusili vybudovat město pro seniory a soustředili do jedné aglomerace stovky lidí v důchodovém věku. Po nějaké době se zjistilo, že se lidé namísto družného a přátelského soužití nesnášejí, jsou k sobě navzájem agresivní. Kolektiv složený pouze z mladých lidí postrádá přirozenou hierarchii, různorodost názorů a postojů; takové uskupení má obranný charakter a na jeho principu působí armáda, gangy mladých delikventů apod. Heterogenní, smíšené kolektivy (klasickým příkladem je rodina, obec, náboženská organizace) se naopak vyznačují bohatým životem, jsou výkonnější a tvořivější, snoubí se v nich zkušenosti a rozvaha starších s ambicemi a iniciativou mladých. Co se výkonnosti týká, průzkumy ukazují, že starší jsou stejně výkonní jako mladí, ovšem potřebují delší čas na regeneraci sil, proto by neměli být zařazováni do stejného týmu s mladšími například při pásové výrobě. Mají-li ovšem prostor pro to, aby si práci a úkoly rozložili podle svého, dokáží být stejně výkonní. Pro uplatnění a zařazení starších lidí je významné, jak se oni sami hodnotí. Neměli by se v žádném případě dožadovat úcty a lásky pro svou nemohoucnost nebo neschopnost něco dokázat, ale pro to, co naopak stále ještě zvládnou a v čem vynikají."