1.	Historie vzniku samosprávy

2.	Aspekty samosprávy

3.	Reforma samosprávy

4.	Změny pro vstup do EU

4.1.	Legislativní proces a vstup do EU

"HISTORIE VZNIKU SAMOSPRÁVY
Vznikla v Anglii už v 9. stol. pod pojmem instituce mírových soudců.
Moderní samospráva je dokumentována od 19.stol. – přirozeno-právní nárok na samosprávu = právo spravovat vlastní jmění, volit svobodně své zástupce, svobodně přijímat členy samosprávy, zřizovat vlastní policii.
Hlavní body:
- ústavně zakotvena, ústavně chráněna
- samostatné hospodaření s vlastními prostředky
- vytváření vlastní organizační jednotky
Největší změna na rovině veřejné správy probíhala po 2 světové válce a spočívala ve zřízení zcela nových správních orgánů (národních výborů). Podle představ svých tvůrců měly překonat dávný rozpor mezi státní správou a samosprávou. Od samého počátku se však ukazovalo, že se jedná především o orgány státní správy a jejich samosprávná složka (volená) hraje podřadnou roli. Tyto tendence, patrné již v mezidobí let 1945 – 1948, se po únoru 1948 dále prohloubily a rozvinuly. Celá sféra státní správy byla, stejně jako jiné oblasti veřejného života, podřízena KSČ, která se stala hlavním mocenským centrem tehdejšího státu. Národní shromáždění ztratilo poslední zbytky své nezávislosti a proměnilo se v příslušný hlasovací stroj řízený již nikoliv vládou, ale vedením KSČ. Národní výbory byly z ekonomického hlediska připoutány ke státu a jejich samosprávná podstata a samostatné kompetence byly téměř zlikvidovány.
V šedesátých letech se v souvislosti s liberalizací režimu uvažovalo o některých správních změnách (např. federalizace, místní správa, prokuratura). Uskutečnila se ovšem pouze československá federace a určitého rozšíření své samostatné působnosti se dočkaly národní výbory. I tyto projevy uvolnění režimu však byly zanedlouho rychle zbaveny svého reformního obsahu. Nastupující normalizace pak veškeré další úvahy o reformách rázně zastavila.
Po roce 1989 se podařilo poměrně rychle reformovat ústavní systém tak, aby odpovídal zásadám právního státu. Bylo rozhodnuto zlikvidovat celou soustavu národních výborů, která měla být nahrazena samosprávnými orgány dodržujícími obecná pravidla samosprávy. Zatímco na úrovni obcí proběhla tato změna téměř okamžitě, vyšší samosprávné celky čekaly na svůj vznik mnohem déle. Politické i odborné spory o jejich velikosti a kompetencích odsunuly jejich ustavení o celých deset let. Teprve na počátku 21. století tak v České republice probíhá reforma veřejné správy spočívající v budování krajů a naopak zrušení okresních úřadů. Po roce 1989 také došlo k rozpadu Československa. Po neúspěšných pokusech o vymezení vzájemného poměru federace a obou její částí, došlo k dohodě o konci federace a vzniku dvou nových samostatných států – České republiky a Slovenské republiky k datu 1.1. 1993."