1.

Úvod

2.	Historie Kosova

3.	Shrnutí historie Kosova

4.	Mapy Jugoslávie a Albánie

5.	Argumenty, které vedly k útokům na Jugoslávii

5.1	Výčet tezí

6.	Argumenty vedoucí ke kritice útoků na Jugoslávii

6.1	Výčet tezí

7.	Záměry a výsledky útoků na Jugoslávii

8.

Závěr

„Argumenty, které vedly k útokům na Jugoslávii
Na Internetu, kde jsem na toto téma hledal informace, je spousta stránek věnovaných právě konfliktu v Jugoslávii. Avšak téměř všechny jsou postaveny kriticky proti útočení. Našel jsem pouze několik příspěvků, jejichž názory sympatizovaly s útočením na tuto zem.
Výčet těchto argumentů bude bohužel mnohem kratší a je možné, že už to samotné o něčem vypovídá. Avšak nezáleží tolik samozřejmě na množství argumentů ale spíše na jejich síle. No uvidíme.
1. Teze: „Jugoslávie se pokoušela násilnou cestou potlačit kosovské Albánce“
Argument: Ano, Jugoslávie používala násilné kroky, které opravdu mohly v některých případech končit i smrtí. I když se o něco podobného dříve pokoušela Albánie viz. historie Kosova, nemůže tím být omluveno toto konání Jugoslávie.
2. Teze: „NATO se pokoušela jednat s Jugoslávií o dohodě“
Argument: Pravda je, že NATO opravdu mělo určitou snahu s Jugoslávií jednat. Proč Jugoslávie nebyla ochotna přistoupit na podmínky, které Albánie přijala? Byly tyto podmínky pro Jugoslávii krajně nevýhodné?
3. Teze: „NATO hájí životy nevinných Albánců“
Argument: jeden z nejsilnějších argumentů vůbec. Je pravda, že při srážce Srbů a Albánců došlo podle médií k úmrtí Albánců což zřejmě vyvolalo odpor u členů severoatlantické aliance. NATO tvrdí, že v případě ohrožení lidských životů, je nutno zasáhnout i do vnitřních konfliktů, které se odehrávají mimo členské země NATO.
Argumenty vedoucí ke kritice útoků na Jugoslávii
Tato kapitola bude oproti minulé o něco větší a to jednoduše proto, protože prostě argumentů pro útok na Jugoslávii není tolik. Ale jejich pádnost nebo spíše propagace stačila k tomu, aby Jugoslávie byla srovnána se zemí.
1. Teze: „K rozumnému jednání se Slobodanem Miloševičem nedošlo !“
Argument: je to vlastně protiargument vůči argumentům, které tvrdí, že se NATO snažilo s Jugoslávií domluvit. Bývalý kanadský velvyslanec v Jugoslávii James Bissett tvrdí, že představitelé Srbů a Albánců byli přivedeni do místnosti, byly jim předány písemnosti a dán příkaz: „Podepište to!“ Jak známo, obě strany odmítnuly a odešly z místnosti. Tehdy organizátoři konference zašli za Albánci se slovy: „Nebuďte bláhoví – když dohodu podepíšete, budeme moci začít bombardovat Srby“. Tato skutečnost jen potvrzuje historický vývoj této situace.“

Práce obsahuje subjektivní postoje autora. Nejsou zde uvedeny zdroje a citace autorit. Práce obsahuje mapy. Čistý text práce dosahuje cca 7 stran.
Seminární práce byla vypracována pro Slezskou univerzitu, obchodně podnikatelskou fakultu, předmět Argumentace a přesvědčování.