"Verbální nebo-li slovní komunikace slouží k dorozumívání jedné, dvou či více osob pomocí slov. Slova představují skupinu znaků tvořících ustálený celek a mající svůj ustálený význam:
- jazyk mluvený je systém fonetických znaků
- jazyk psaný je systém grafických znaků.

Verbální komunikace zahrnuje jak zvukovou, tak i psanou formu řeči, která je nejuniverzálnější způsob komunikace, neboť nejméně zkresluje smysl sdělení při jeho předávání.
Na rozdíl od o neverbální komunikace, která je často neúmyslná, je verbální komunikace úmyslná.

Předpoklady verbální komunikace:
Člověk je pro verbální komunikaci vybaven fyziologicky (napří. utvářením a umístěním hlasivek a svalovou ovladatelností jazyka a rtů) a má vrozenou schopnost naučit se jazyk.

Komunikační roviny verbální komunikace:
- Racionální komunikace využívá výlučně rozumovou racionální část komunikace, z celého průběhu komunikace se důsledně oddělují jakékoliv emoce. Je základem komentování.
- Emocionální komunikace se zabývá formou sdělení, způsobem jeho podání, individuálním názorem na sdělení, pocitem z partnera, emočními extrémy (pláč, hysterie) atp.

Druhy verbální komunikace:
- Formální komunikace je obvykle plánována, má stanoveny specifické cíle a bývá realizována jako neveřejná záležitost. Příkladem může být například přijímací nebo hodnotící pohovor.
- Neformální komunikace se vyskytuje mnohem častěji než formální komunikace, je nenáročná na přípravu. Příkladem může být nezávazné povídání."