1.

Úvod

2.	Veřejné zdravotní pojištění v České republice

3.	Právní vztahy veřejného zdravotního pojištění

4.	Subjekty v právním vztahu veřejného zdravotního pojištění

5.	Pojištěnci

6.	Zdravotní pojišťovny

7.	Zdravotnická zařízení

8.	Zaměstnavatelé

9.

Stát

10.

Závěr

"Úvod

Otázky zdravotnictví a modelu jeho financování patří v České republice asi k nejdiskutovanějším tématům a to nejen v rámci odborných diskusí, ale též v rámci diskusí v oblasti politiky, médií či obecně celospolečenské diskuse.
Po změně politického režimu z komunistického na demokratický v roce 1989 bylo potřeba se vypořádat se změnami ve fungování společnosti i v oblasti zabezpečení zdravotní péče. Zvolen byl model veřejného zdravotního pojištění, který je též zakotven v Listině základních práv a svobod, konkrétně v jejím článkem číslo 31.
Ona „bezplatnost“ je též častým terčem veřejných polemik a výraz „bezplatný na základě veřejného zdravotního pojištění“ tak nelze chápat jako synonymum slova „bezplatný“.
V poslední době prodělává systém veřejného zdravotního pojištění více či méně významné proměny a vzhledem k jeho kritice jako celku či jeho konkrétních součástí se zdá, že žijeme v období, které je ve znamení hledání stále nových řešení v této oblasti.
Pro pochopení fungování konkrétního systému je důležité pochopit jeho jednotlivé součásti. Úkolem této práce je popsat subjekty v právním vztahu veřejného zdravotního pojištění. Tato práce není, a vzhledem ke svému rozsahu ani být nemůže, vyčerpávajícím pojednáním o těchto subjektech, ale nástinem těch nejzákladnějších informací o nich.

1. Veřejné zdravotní pojištění v České republice

Veřejné zdravotní pojištění je jednou ze součástí systému sociální zabezpečení v České republice. Jedná se o pojištění povinné, které se povinně vztahuje na všechny osoby, které jsou zákonem vymezeny jako pojištěnci. Zákonná úprava je navíc v otázkách vzniku a zániku zdravotního pojištění, stejně jako okruh pojištěnců i jejich postavení, vymezena kogentními zákonnými normami, od kterých se nelze odchýlit a to i v případech, že by se na takovéto odchylce konkrétní subjekty shodli.

Právě svou obligatorností se veřejné zdravotní pojištění odlišuje od soukromého zdravotního pojištění, které si v rámci relativní smluvní volnosti mohou pojištěnec a pojišťovna uzavřít. Soukromé zdravotní pojištění se velmi často týká možnosti pojistit se proti riziku ztráty příjmu, ale existuje i řada dalších možností, kterých se toto pojištění může týkat.
Zdravotní pojištění slouží k úhradě nákladů, která souvisí se zdravotní péčí o pojištěnce. Jde o takovou zdravotní péči, jejímž cílem je zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce. Paragraf 13 a následující zákona o veřejném zdravotním pojištění vymezují z veřejného zdravotního pojištění hrazenou péči podrobným způsobem. Podle ustanovení § 13 zákona o veřejném zdravotním pojištění tato péče zahrnuje:

a) léčebnou péči ambulantní a ústavní (včetně diagnostické péče, rehabilitace, péče o chronicky nemocné a zdravotní péče o dárce tkání nebo orgánů související s jejich odběrem),

b) pohotovostní a záchrannou službu"