1.	Představení filmu

2.	Hlavní postavy

a) Doktor Skružný
b) Ota Rákosník
c) Pávek

3.	Změna prostředí - příchod Otíka do Prahy

4.	Závěr - hodnocení

5.

Zdroje

"Ve filmu se setkáváme i s jinou než na vesnici používanou mluvou. V momentě, kdy Ota Rákosník přijede do Prahy do podniku Dřevoplech a setkává se tam s jeho funkcionáři, můžeme pozorovat úřednický polooficiální jazyk. Má některé rysy oficiálního úřednického jazyka – stereotypní nabízení kávy, zdravení, klišé „Já to časově nezvládnu“ apod., ale objevují se i prvky jazyka jaksi důvěrného „ten s tou chalupou“, „Chceš auto? Vem si auto!“. Domnívám se, že na vznik a používání tohoto polooficiálního jazyka má vliv vždy přítomnost nějaké další osoby, která do prostřední nepatří. Pokud by aktéři mluvili pouze spolu, použili by jazyk neformální v případě, že se mezi sebou dobře znají, nebo jazyk formální, v případě, že se neznají. Pokud se ale znají dobře a navíc je přítomna nějaká další osoba, snaží se aktéři o jakýsi kompromis a vzniká tento druh mluvy.
S ryze oficiální mluvou se ovšem ve filmu setkáme také. Stane se nehoda, při které muž jménem Turek přejede jiného pracovníka, kterému se ovšem vůbec nic nestane. Potom se odehraje tento rozhovor, mezi doktorem a policistou.
„Policista: Jakto, že jsem nebyl k nehodě přivolán?
Doktor: No to já nevim, asi Vás nechtěli budit, když se vlastně nic nestalo.
Policista: Říká se, že Turek byl pod vlivem alkoholu. Měl jste mu vzít přeci krev?
Doktor: Vždyť já jsem mu jí vzal. Nebyl – pod vlivem. A to bylo jeho štěstí, protože mám takovej dojem, že brzy přijde o ženu a kdyby přišel ještě o řidičák, tak to už by bylo na něj moc ran najednou.
Policista: Já si o tom myslim svoje, pane doktore.
Doktor: To můžete.““