1.

Úvod

2.	Demokratická armáda

3.	Armáda a humanita

4.	Armáda a národnost

5.	Armáda a její kvality

6.	Armáda a kázeň

7.	Armáda a statečnost

8.	Armáda a demokracie

9.	Vojenská hierarchie a byrokratismus

10.	Armáda a její demokratizace

11.	Armáda, její vojenské vzdělání a vojenská vyškolenost

12.	Pojem důstojníka

13.	Důstojník - učitel a vychovatel

14.	Kasárna pokračovací školou

15.	Důstojník – velitel

16.	Odpovědnost

17.	Důstojník - vzor

18.	Poměr důstojníka k mužstvu

19.	Pěstování autority, získání důvěry, takt

20.	Důstojníkova péče o mužstvo

21.

Závěr

“ společnosti, kterou mají bránit především proti vnějšímu nepříteli.

Armáda a humanita

Armáda a humanita se na první pohled mohou zdát jako dva antagonistické protiklady. Humanismus vylučující armádu jako instituci, která je přímo proti hlavním zásadám humanismu a armáda, která v případě použití humanitních zásad odkryje své slabiny.
Když Masaryk vystoupil jako vůdce Československého zahraničního odboje, volal lid do zbraně, budoval a tvořil zahraniční vojsko se vším úsilím právě na základě humanity.
Také však věřil v to, že nemůže být sporu o tom, že opravdové uskutečňování ideálu humanity bude mít vliv na to, aby se zúžil význam armád a pomýšlelo se i na snižování stavu armád. Byl si také vědom toho, že technický pokrok, hospodářský rozvoj armádu jako takovou neodstraní a všeobecný mír nepřinese. Technický pokrok, hospodářský rozvoj armádu může pouze transformovat - přinést tedy pouze kvantitativní pokrok. Kvalitativní pokrok viděl Masaryk pouze v postupném uskutečňování humanitních ideálů hlavně v mezinárodním měřítku.
Při budování armády ve státě, jehož celé řízení státní moci je vedeno humanitními ideály, zastával Masaryk princip zdatnosti - čím menší stát, tím lépe musí vyzbrojená a organizovaná armáda. Touto zásadou se řídil při výstavbě naší první armády po rozpadu Rakouska - Uherska.
Jako jeden z pilířů demokratické armády a uplatňování humanistických zásad jak k armádě, tak i v armádě viděl Masaryk v rozhodování o tom, zda je armáda nasazena do akce obranné či útočné. Toto rozlišení určuje zásadně parlament a vláda. Armádní činitelé pouze stanovují taktické zásady boje. Další princip uplatňovaný v demokratické armádě byl princip největší výkonnosti, ale zásadně ekonomicky. Tímto principem Masaryk prosazoval takové vedení boje, při kterém jsou sice ztráty na životech a materiálu, ale tyto ztráty plně vyváží výsledky boje.

Armáda a národnost

Masaryk chápe národní armádu, jako ozbrojenou část národa, kde je každý voják ochránce domoviny. V Československé republice usiluje o to, aby nejen zákony a administrativní opatření, ale i všekulturní program vytvořil československý národní stát se všemi atributy. Přitom však nezapomíná na to, aby i na národní menšiny našly v novém státě svůj druhý domov ve kterém se dá plně občansky a kulturně žít.
Tomuto nasvědčuje i skutečnost, že se státní činnost neuzavírá jen na činnost uvnitř státu, ale orientuje se i na evropské dění.
V armádě musí vojenské kádry dosáhnout stmelení a musí být proniknuty opravdovou spravedlivou nestranností, duchem snášenlivosti a státním uvědoměním. Toto všechno musí směřovat k oddanosti ke státu. Neznamená to však v žádném případě upouštět od národního rázu armády. Masaryk však varuje před beznárodním vojenským řemeslem na jedné straně a nacionálním egoistickým radikalismem na straně druhé.

Armáda a její kvality

O kvalitě armády hlavně svědčí její hlavní hodnoty - kázeň, statečnost, demokratičnost, vojenská vzdělanost, iniciativa a nepolitičnost, dále však také materiální úroveň."

Práce je nepřehledná.