1.

Úvod

1.1.	Co to vlastně je konopí?

1.2.	Životopis konopí

1.3.	Co to vlastně je paměť?

1.3.1.

Encyklopedie Diderot

1.3.2.

Nakonečný, M.: Encyklopedie obecné psychologie

2.

Hypotéza

3.

Metody

3.1.	Popis vzorku osob

3.2.	Popis metod a průběhu experimentu

4.	Výsledky (tabulka)

"2. NAKONEČNÝ, M. (1998). Encyklopedie obecné psychologie. Praha, Academia, str. 201
Paměť – komplexní dispozice organismu zapamatovat si, tj. uchovat k použití životně důležité informace, a současně proces vštěpování, uchovávání a vybavování informací, resp. určitých psychických jevů.
Širší pojetí paměti – paměť znamená veškerou uchovávanou a v psychické činnosti člověka intervenující zkušenost. Je zde tedy uchováváno i to, co si člověk není schopen vědomě vybavit.
Užší pojetí – způsobilost vědomé reprodukce určité zkušenosti; vědomé (úmyslné či spontánní) vybavení vědomosti, vzpomínky apod.

2. HYPOTÉZA
Konzumace konopných drog negativně ovlivňuje paměť a zhoršuje schopnost uchování a následné vybavení si informací.
Ve svém experimentu jsem se zaměřila na kuřáky marihuany a vliv kouření na krátkodobou paměť.

3. METODY

a) Popis vzorku osob
Jako vzorek zkoumaných osob jsem si zvolila skupinu mužů ve věku od 15-ti do 30-ti let a to jednak skupinu osob, které konopí kouří již delší dobu, často a víceméně pravidelně, a jednak srovnávací skupinu osob, které konopí nekouří vůbec a nikdy nekouřily.
Počet kuřáků - 7, počet nekuřáků – 6.
Průměrný věk činí cca 20,1 let.
Všichni mají, nebo si dokončují, středoškolské vzdělání, 53% dotázaných studují nebo již vystudovali vysokou, příp. vyšší


odbornou školu. Ze dvou, kteří studium již ukončili, trvale pracuje jeden jako živnostník na volné noze.
(Pozn. – charakteristiku vzdělání uvádím proto, že nemalé procento lidí – hlavně starších ročníků, i z mého okolí, ještě stále zastává názor, že rozhodnutí začít experimentovat s drogami nebo je začít zneužívat souvisí do jisté míry s dosaženým vzděláním v tom smyslu, že čím vyšší stupeň dosaženého vzdělání, tím menší pravděpodobnost experimentování nebo zneužívání psychotropních látek. Z mého experimentu, a i z mých vlastních zkušeností vyplývá, že rozhodnutí “začít si něco s drogou” s dosaženým vzděláním příliš nesouvisí.
Zde by však bylo na místě podotknout, že nyní mluvím pouze o konopných drogách, tj. marihuana a hašiš; ačkoli si nemyslím, že i v případě dalších drog, označovaných jako tvrdé (viz. např. LSD, lysohlávky, extáze či pervitin), by situace byla příliš odlišná. Dle mého názoru zde hrají významnou roli jiné faktory, jako např. zvědavost, touha zkusit “zakázané ovoce”, vliv okolí a vrstevníků, nedostatek jiné smysluplné činnosti apod. a v neposlední řadě také snadný přístup k droze.)
Všichni dotázaní kuřáci konzumují konopí již několik let (v průměru cca 4,9 let). Nadpoloviční většina z nich kouří v průměru alespoň jednou denně, ostatní průměrně 1 – 4 krát za týden. Všichni občas konzumují alkohol, avšak v nijak výrazně vyšší míře než průměrný člověk. Cca 40% z nich kouří také tabák. Většina z nich má také zkušenosti i s jinými psychotropními látkami, nejčastěji s halucinogenními houbami a LSD."

Čistý text dosahuje cca 7 stran. Práce obsahuje tabulku.