1

Úvod

2

Média

2.1	Charakteristika médií

2.2	Základní funkce médií

2.3	Problematika vlivu médií

2.4	Vliv médií na agresivní chování

2.5	Vliv médií na děti a mládež

3

Závěr

“2.3 Problematika vlivu médií
Vliv médií prolíná naší každodenností, aniž si to uvědomujeme. Oblékáme se podle předpovědi počasí, občas nakupujeme pod vlivem reklamy, jdeme na film, na který slyšíme kladnou kritiku, reagujeme na zpravodajství a podobně. (volně zpracováno dle Mc Quail, 1999)
„Média jsou společenskou institucí natolik významnou a provázanou s dalšími institucemi, že jejich podíl na stavu společnosti či rozpoložení jedince není možné izolovat a samostatně zkoumat.“ (Jirák, 2003, s. 151)

2.4 Vliv médií na agresivní chování
„Výskyt násilných scén na televizních obrazovkách je skutečně značný. Důvod je spatřován v divácké přitažlivosti. To, co dnes vnímáme jako senzaci, bylo celé stovky generací záležitostí přežití, proto jsme psychologicky determinováni k pečlivému sledování a pamatování rizikových a negativních zkušeností.“ (Musil, 2007, s. 79)
Citové účinky, tedy vliv médií na prožívání a emocionální rozpoložení, vycházejí z empiricky zjistitelné skutečnosti. Média mohou vyvolat různě silné citové odezvy, od slabších, jako je smutek, nuda, po silnější, jako je strach, vztek či zlost. Především strach a úzkost jsou reakce, s nimiž se dá dobře obchodovat. Tvůrci děl usilují o silné citové odezvy, jako je děs či dojetí. Strašidelné příběhy, horrory i thrillery probouzejí strach a napětí. Naopak milostné příběhy vyvolávají dojetí. Obojí je pro diváka většinou přitažlivé. Média však také mohou evokovat i mimovolné fyziologické reakce lidského organizmu. Například napínavý příběh s tajemstvím může vést k dočasnému zvýšení krevního tlaku a zrychlení srdečního tepu. Relaxační hudba naopak často vede k uvolnění svalů, zpomalení dýchání. (volně zpracováno dle Jirák, 2003)
„Sledování násilných obsahů může mít za určitých okolností nepříznivý vliv na diváky. Nejohroženější skupinou diváků jsou zvláště děti, jimž mohou být násilné obsahy škodlivé.“ (Jirák, 2003, s. 189)
Obavy z násilných obsahů se zaměřují především na společenská rizika, jako je nebezpečí nápodoby, znecitlivění k reálnému násilí ve společnosti či vyvolání úzkosti a strachu nebo neschopností se těšit z jemnějších sdělení, náznaků. Totéž platí i o otevřeném zobrazování sexuálních aktivit, které bývá spojováno se sociálně zatěžujícími jevy, jako je ukradené dětství, zvýšený výskyt těhotenství nezletilých či šíření pohlavních chorob. (Čermák, 1999, s. 137)

2.5 Vliv médií na děti a mládež
Děti a mládež patří k významné divácké skupině a cílové skupině médií. Rodiče často své děti „odkládají“ k televizi. Negativním vlivem jsou zdravotní rizika - zátěž na oči, držení těla. Mezi psychologická a výchovná rizika patří smiřování se s násilím, se zobrazováním otevřené sexuality a s dalšími nenormálními jevy.
Údaje v r. 2005 ukázaly, že české dítě stráví u televize denně průměrně 139 minut. 27 % jich má svůj vlastní televizor ve svém dětském pokoji.
Je ale také prokázáno, že média mají kladný vliv na děti, a to v případě, kdy získávají vědomosti o světě. Podle psychologa dr. Matějčka mohou děti u vhodně vybraného televizního pořadu i relaxovat a odbourávat si stresy. Dokazuje to např. britský pořad Teletubis, který byl vytvořen podle pokynů psychologů a pedagogů pro nejmenší diváky. Je zde viditelné mazlení dětských postaviček, což má pozitivní vliv na děti.
Informace pro děti a mládež je tím silnější, čím méně mají zkušeností a znalostí. Příjem informace souvisí i s tím, jak má dítě či dospívající jedinec ustálené morální a hodnotové postoje. Oba tyto faktory vedou u dětí a mládeže k vyššímu ohrožení. (Musil, 2007, s. 75-78)
„Dopouštíme, aby naše děti citově i rozumově zrály v kultuře, v níž je utrpení zlehčováno a násilí oslavováno. Tento vliv nezůstane bez následků. To dokládá řada statistik a závažných vědeckých prací, ale stačí použít zdravého rozumu. Všechny kulturní vzory – i ty nejhorší z nich – svádějí k napodobování a děti jsou vůči nim nejbezbrannější. Kriminalita naší mládeže stále roste. Máme důvodné podezření, že propagace surovosti, která zaplavila média a trhy, se na tom velkou měrou podílí.“ (Výňatek z petice českých spisovatelů a umělců pro Parlament, 1994)"