"Volba povolání je záležitostí, která se týká nás všech a zpříjemňuje nám život už od samých počátků školního věku. Rodiče neúprosně sledují prospěch svých ratolestí a babičky a dědečkové se už těší, až z nás budou inženýři nebo doktoři, ke kterým ke stáří tak tíhnou. Dělají ale to všechno jenom pro naše dobro a opravdu ví, co je pro nás nejlepší? Nemáme snad také právo na svobodné rozhodnutí a lehké usměrnění vznosných ideálů našich drahých rodičů?
Řekl bych, že většinou ano, a pokud nemáme v plánu promrhat všechny své schopnosti a šance, jistě by to pak měli drazí rodiče pochopit. Násilím se nikdy nic nevyřešilo a psychickým nátlakem vznikají většinou nesváry a následně pak pravý opak toho, čeho chtěl onen trapitel dosáhnout. Jak ale potom tedy mohou rodiče nenásilně a přitom účinně ovlivnit naší budoucnost? Záleží jim na výši našeho výdělku, nebo na našem úspěchu a dobrém jméně, které si jednou můžeme vybudovat? Pokud jim bude skutečně ležet na srdci naše štěstí, jistě nás klidně budou podporovat v tom, v čem jsme dobří, co nás baví a co bychom opravdu chtěli dělat. Vždyť naše rozhodnutí je částečně stejně výsledkem výchovy, kterou nás naši blízcí po mnoho let obdařovali. Nemělo by tedy našim rodičům spíše záležet na tom, jací jsme a jak se o sebe dokážeme v životě sami postarat? Není pak naše uplatnění ve společnosti jistější, než kdyby se maminkám a tatínkům na chvíli splnil jejich pradávný sen o povolání jejich potomka?
Myslím si, že rodiče stejně později ocení spíše to, že je jejich ratolest poctivá, pracovitá a úspěšná ve svém oboru, a možná se jim ještě uleví, že jejich dítě šlo svou vlastní cestou a oni teď nemusí nést odpovědnost za případný životní neúspěch s nedozírnými traumatickými následky. Musí být snad následníci rodu vždy úspěšnější než jejich předkové a vede opravdu neustálá honba za penězi, vyšším postavením nebo lepším místem ke spokojenosti, je tím správným předpokladem pro proslavení té či oné rodiny a zároveň zachování všech důležitých morálních hodnot?
Pochybuji. Spousta lidí ještě vykonává povolání, které je baví, a i když nejsou vždy se vším spokojení, nevyměnili by je za žádné jiné. Spokojení a pracovití lidé vždy tvoří zdravý základ společnosti a ani je nenapadne, aby si ještě přivydělávali nezákonnou činností a ocitali se tak na šikmé ploše, kam můžou lehce sklouznout lidé, kteří byli celý život někam postrkováni přehnanými nároky svého okolí a kteří potlačovali své vlastní životní sny a cíle."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ