1.

Úvod

2.	Národnostní cenzus a cenzus pohlaví

3.	Kuriový volební systém

4.	Poradní volební právo

5.	Výbor pro volební právo žen

6.	Nový volební zákon

7.	První žena kandidátkou českého zemského sněmu

8.	První žena zvolena poslankyní

9.	Vysvětlivky a dokumenty k bližšímu poznání této problematiky

9.1.	Volební řády - volební řády do zemských sněmů

9.2.	Moravské vyrovnání

9.3.	Pátá volební kurie

"Volební řády do zemských sněmů. Zde dlužno pojednati o [Volební řády]-ch řádech do sněmů vůbec a potom do sněmu Moravského zvláště, hledíc k pronikavé změně, jež v poměrech tohoto sněmu r. 1905 nastala. [Volební řády] [Volební řády] sněmovní spočívají na předpisech vydaných jako součástky patentu ze dne 26. ún. 1861 ř. z. č. 20 (únorovky), k nimž časem přistoupily mnohé změny. Nezměněnou však zůstala pro jich složení zásada zastoupení zájmového, podle které jednotlivé vrstvy občanské různící se svým vzděláním, majetkem, povoláním mají míti v zákonodárném sboru přiměřené zastoupení; provedení této zásady ve skladbě sněmů není ovšem dokonalé. Všechny sněmy mají jedinou toliko komoru, ve které zasedají členové dvojího druhu, již jsou: 1. virilisté, t. j. členové náležející do sněmu následkem hodnosti neb úřadu; mezi ně náležejí zpravidla duchovní hodnostáři (arcibiskupové, biskupové), rektoři universit; 2. členové volení, kteří jsou v nepoměrné většině oproti virilistům. Volební členové roztříděni jsou pravidelně na tři, někde na čtyři třídy, čili kurie, jež jsou: a) kurie držitelů velikých statků (v Dalmatsku »nejvyšších poplatníků«); ve Vorarlbersku a Terstu není této kurie; b) kurie měst, městysův a míst průmyslových, pak obchodních a živnostenských komor; do této náležejí města a obce ve [Volební řády]-m řádě výslovně jmenované, pak obchodní a živnostenské komory; c) kurie venkovských obcí, ve které obce do kurie b) nenáležející seřazeny jsou podle soudních okresů ve volební okresy; d) kurie všeobecná, obdobná dřívější páté kurii při volbách do říšské rady, do které náležejí mimo voliče oprávněné v kuriích a), b), c) i voliči oprávnění k volbám bez ohledu na berní census; kurie ta zavedena posud jen v Korutanech (zákon z 5. září 1902, z. z. c. 14), ve Štýrsku (zák. z 11. dub. 1904, z. z. č. 54) a na Moravě (zák. 24. list. 1905, z. z. č. 1 z 1906). Jak rozdělen počet poslanců mezi jednotlivé kurie, vidno z této tabulky: Z přehledu tohoto lze poznati, jak silný vliv přiznán kurii velkostatkářské, v níž rozhoduje šlechta; k ocenění politického významu této okolnosti dlužno míti na mysli, že na sněmích volili se poslanci do říšské rady zase podle kurií, takže kurie velkostatkářská, vlastně šlechta, měla zase zvláštní své zastoupení v poslanecké sněmovně říšské rady, a že nad to i v panské sněmovně zabezpečen jí jest institucí »dědičných členů« veliký vliv. Co do úpravy volebních okresů, platí tato pravidla: a) V kurii velkostatkářské tvoří v Dolních, Horních Rakousích, Štýrsku, Salcpursku, Korutanech, Krajině, Istrii oprávnění velkostatkáři celé země jediný volební okres, volíce listinným skrutiniem všechny poslance na kurii tu připadající jediným volebním aktem najednou. V Čechách kurie ta obsahuje dva volební sbory, a to: a) držitele svěřenských velkostatků, kteří volí 16, a b) držitele nesvěřenských velkostatků, kteří volí 54 poslanců. Ve Slezsku jsou rovněž dva sbory; v prvním voli 2 poslance vévoda Těšínský, Opavský, Krňovský, Bilský a velmistr ryt. řádu Německého; v druhém volí ostatní velkostatkáři 7 poslanců. V Haliči uspořádány jsou v této kurii volební okresy podle krajů, v nichž volí se 1-6 poslanců. V Dalmatsku roztříděni jsou nejvyšší poplatníci na čtyři volební okresy. V Bukovině jsou dva volební sbory; do prvního (duchovního) náležejí členové biskupské konsistoře v Černovicích a představení tří klášterů, volíce 2 poslance; ve druhém (světském) volí ostatní velkostatkáři 8 poslanců. V Tyrolsku volí určití duchovní hodnostáři ve 4 skupinách 4 poslance a šlechtičtí velkostatkáři v jediném sboru 10 poslanců. V Gorici s Gradiškou volí se ve dvou sborech po třech poslancích. b) V kurii měst, městysů a míst průmyslových seřazena jsou jednotlivá zvláště pojmenovaná města do skupin, volících pohromadě; větší města jsou samostatnými okresy volebními (na př. Plzeň, Budějovice atd.); největší města volí více poslanců v několika okresích (na př. Praha 10 poslanců v 5 okresích). V obchodních a živnostenských komorách každá komora je samostatným sborem volebním. c) V kurii venkovské zřízeny jsou volební okresy tak, že několik soudních okresů dohromady tvoří jediný volební okres. d) V kurii všeobecné zřízeny jsou volební okresy rovněž z jednotlivých soudních okresů. V Terstu panují odchylné poměry potud, že tam městská rada zastupuje sněm. Městská rada má 54 členů, z nichž volí 6 venkovský obvod a 48 městský obvod ve čtyřech sborech"

Práce obsahuje fotografii.
Práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdrojů: http://www.feminismus.cz/fulltext.shtml?x=183881, http://cs.wikipedia.org/wiki/Moravsk%C3%A9_vyrovn%C3%A1n%C3%AD.