1.	Volební systém v České republice

1.1.	Poměrný volební systém

1.2.	Úplný volební systém

1.3.	Výhody a nevýhody

2.	Historie volebního systému v České republice

3.	Komunální volby

3.1.	Výsledky komunálních voleb

3.1.1.

Zastupitelstvo města Přerova

3.1.2.

Seznam členů Zastupitelstva města Přerova pro rok 2010 - 2014

"Výhody a nevýhody
Výhodou je, že díky zastoupení více politických stran v orgánu kopíruje rozložení zájmů ve společnosti.
Nevýhodou tohoto volebního systému je fakt, že do zastupitelského orgánu se typicky dostane větší počet stran, což může vést k problémům při schvalování zákonů, při vládnutí a k politické nestabilitě. Za této situace se například může stát, že jediný poslanec nebo úzká skupina lidí, kteří tvoří jazýček na vahách, získávají mnohem větší politickou moc, než by jim příslušela v poměru k obdrženým hlasům. [3]


1.1 Volební systém v ČR

Parlament ČR – dvě komory – Poslanecká sněmovna a Senát
Poslanecká sněmovna – poměrný volební systém
Senát – většinový princip
Čas voleb
Volby vyhlašuje prezident republiky, spolupodpis předsedy vlády
Volič
Právo volit má každý občan, který nejpozději 2. den voleb dosáhl 18 let věku. [4]

Volby jsou ve své podstatě prvek moderních demokratických systémů po celém světě. Je to proces výběrů jednotlivců do pozic ve státních orgánech a jiných podstatných funkcích. Tvorba vůle lidu se realizuje všeobecnými volbami. [2]


1.2 Historie volebního systému v České republice

Za Rakouska-Uhreska se pro přímé volby do Zemských sněmů a Říšské rady užívalo principu většinového zastoupení, převážně v jeho absolutní podobě: kandidát musel získat nadpoloviční podporu odevzdaných hlasů v daném volebním obvodě, čehož bylo dosahováno uskutečněním dvou kol voleb – do druhého kola postupovali dva nejsilnější kandidáti, podobně jako je tomu dnes při volbách do Senátu ČR.
Československá ústava z roku 1920 naproti tomu zaváděla princip poměrného zastoupení, uplatňovaný ve volbách do obou komor Národního shromáždění, tedy i do Senátu. Komory se tak lišily kromě pravomocí svou velikostí (300/150 zastupitelů) a délkou volebního období (5/8 let), ve skutečnosti však byly vždy předčasně a zároveň rozpuštěny.[1]
2 Komunální volby

Komunální volby jsou volby zástupců do menších a malých celků územní samosprávy, tedy do zastupitelstev obcí, měst či městských obvodů v případě měst velkých. Představují uplatnění principu zastupitelské demokracie na nejnižší územně samosprávní úrovni. [7]

Volby do zastupitelstev obcí se v České republice roku 2010 uskutečnily 15. a 16. října současně s prvním kolem senátních voleb. Volby probíhaly na základě volebního zákona č. 491/2001 Sb. V aktuálním znění. Stávající obecní zastupitelstvo rozhoduje před volbami o počtu volebních obvodů a počtu členů příštího zastupitelstva, s přihlédnutím k počtu obyvatel a velikost územního obvodu. Jakmile je zastupitelstvo zvoleno, volí jeho členové ze svého středu starostu, místostarosty a radu obce. V členěných statutárních městech a hlavním městě "

Obsahuje tabulky. Čistý text je cca 3 strany.