1.	Historie států Afriky

1.1.	Rané státy středomořské a rudomořské Afriky

1.2.	Nejstarší státy Subsaharské Afriky

2.	Historická geografie francouzské Afriky

2.1.	Rané francouzské osady v Africe (1626 – 1815)

2.2.	Vzestup francouzské Afriky (1816 – 1956)

2.3.	Dekolonizace francouzské Afriky (1946 – 1977)

3.	Historická geografie britské Afriky

3.1.	Britové v Guinejském zálivu (1621 – 1965)

3.2.	Britské cesty do Indie I - Jižní Afrika (1795 – 1965)

3.3.	Britské cesty do Indie II - východní Afrika (1869 – 1965)

4.	Historická geografie portugalské, ománské a nizozemské Afriky

4.1.	Raná portugalská Afrika (1415 – 1580)

4.2.	Portugalsko versus Omán a Nizozemí (1581 – 1821/1881)

4.3.	Portugalsko během rvačky o Afriku (1890 – 1920)

4.4.	Dekolonizace portugalské Afriky (1945 – 1975)

4.5.	Nizozemská a arabská Afrika (1601 – 1871)

5.	Historická geografie německé a italské Afriky

5.1.	Německá Afrika

5.2.	Italská Afrika

6.	Historická geografie španělské, belgické a skandinávské Afriky

6.1.	Španělská Afrika (1497 – 1975)

6.2.	Belgická Afrika (1876 – 1962)

6.3.	Skandinávská Afrika (1658 – 1850)

7.	Nové státy na mapě Afriky po roce 1980

7.1.	Eritrea – nejmladší stát Afriky

7.2.	Namibie – nezávislost poslední kolonie v Africe

8.	Přílohy - mapy

8.1.	Afrika 1876

8.2.	Afrika 1914

8.3.	Afrika 1921

8.4.	Afrika 1920 – 1939

8.5.	Afrika 1914 – 1939

8.6.	Afrika 1985

"1. 1 Rané státy středomořské a rudomořské Afriky

Oblasti afrického kontinentu omývané Středozemním mořem a mořem Rudým měly vždy blíž k přilehlé části asijského a evropského kontinentu než k černé/subsaharské Africe. Zde ostatně vznikl s největší pravděpodobností první stát celého afrického kontinentu a ostatně jeden z nejstarších států vůbec: stalo se tak někdy pře 5,5 tisící lety (kolem roku 3300 př. Kr.) v Nilském údolí. Jejich postupným spojováním vznikl kolem roku 3000 př. Kr. (dobytí Dolního Egypta Horním) jednotný egyptský stát (rané období, tzv. první až třetí dynastie tradičně datovaná od roku 2920 př. Kr.).
4. dynastie (2575 – 2134 př. Kr.) sebou přinesla vznik tzv. Staré říše, jejíž moc se zhroutila v důsledku nízkých záplav a sociálních problémů. V roce 2040 př. Kr. se ale podařilo Egypt opět sjednotit (Střední říše), ale v důsledku invaze Hyksósů se zhroutila i Střední říše (1640 př. Kr.) a začíná poměrně dlouhý zápas 18. dynastie za jejich vypuzení ze země (dokončen 1532 př. Kr.). V roce 1070 př. Kr. pak pádem 21. dynastie začíná období, kdy se Egypt stává vazalem cizích států (v 8. století př. Kr. Núbijců, pak Asyřanů, v 6. století př. Kr. Peršanů a ve 4. století Makedonců a Řeků). Právě poslední dobyvatelé Egypta, Řekové a řecky hovořící Makedonci, byli v Egyptě vítání jako osvoboditelé a jejich příchod posléze vedl k obnovení nezávislého egyptského státu kulturně i politicky ovlivňovaném Řeky (a Makedonci).

Existence Egypta měla přímý dopad na vznik dalších států v oblasti. Jižně od hranic Staré říše se zformoval jeden nebo více státních útvarů známý jako Kuš (země Kušů/Kušitů). Egypťané Núbii sice dobyli, ale kušitští Núbijci po svém osamostatnění v 11. století př. Kr. v 8. století př. Kr. naopak ovládli Egypt. Po dobytí Egypta Asyřany se středisko Kuše přesouvá z Napaty do Meroe (kde se nalézají známé núbijské pyramidy), podle níž se pak v některých pramenech Kuš označuje. Kuš se rozpadla až ve 4. století po Kr. na Dolní a Horní Núbii (Nobatejsko/Nobatea a Makurii/Makkura), ale roku 701 se oba tehdy už dávno křesťanské státy z neznámých důvodů opět spojují (se střediskem v Dongole) v dualistický státní útvar s voleným panovníkem. V důsledku islamizace se stát vnitřně hroutil na klanové celky a ve 13. století definitivně zanikl, ačkoliv např. v oblasti Dotawo pak existovalo nezávislé křesťanské až do roku 1504, ale je i možné, že Dotawo je jen synonymum pro Makurii. Jižně od Makurie pak existovalo ještě kušitsko-křesťanské království Alwa/Alodia, o němž není mnoho pramenů.
Východně od kušitských států vznikl kolem roku 700 př. Kr. stát Damot (resp. D´mt, stejnojmenné království existovalo později i v jižní Etiopii), který se ve 4. století př. Kr. zformoval do státu Axúm. Hlavními etniky v Axúmu byli před¬chůdci semitských Tigreů a částečně i Amharů. Království mělo po¬měrně intenzivní styky s tehdejším středomořským světem, o čemž svědčí i skutečnost, že se v roce 325 (nebo 328) stalo prvním křesťanským státem Afriky."

Práce obsahuje velké množství obrazového materiálu. Jedná se o studijní materiály pro distanční kurz Afrika a Arabský poloostrov na Ostravské univerzitě.