" VYBRANÉ PROBLÉMY Z ANTROPOLOGIE

Úvod:
Antropologie = studium člověka, kulturní antropologie ho studuje skrze jeho kulturní rozmanitost, všímá si jeho různých kultur, životních stylů
- Termín ,,kulturní“ = kultura v antropologii znamená systém sdílených společensky předávaných vzorců myšlení, vnímání a chování (proč systém – protože to není snůška jednotlivých prvků, ale je systémem, protože ty jednotlivé kulturní prvky spolu vždy nějak souvisí). Sdílených vzorců – řadíme do kultury pouze to, co je společné lidem, kultura není to, co mám pouze já. Společensky předávaných – znamená naučených, neřadíme do kultury to, co je vrozené, biologicky dané, ale pouze to, co jsme se naučili během našeho způsobu života, co nám společnost vštípila. Vzorců – ustálené postupy pro něco, kultura není tvořena něčím náhodným, jedinečným, ale ustálenými věcmi.

PROBLÉM= ve společenských vědách má slovo ,,problém“ trochu jiný význam – dobré znamení – objevení něčeho, čeho si zatím nikdo nevšiml.

Je kultura vždycky užitečná a člověku prospěšná? Je to něco, co nám život usnadňuje nebo je to něco, co nám někdy život ztěžuje, komplikuje, znemožňuje?
Když antropologové zkoumají kultury, snaží se odhalit smysl – umístit chování do té doby exotických lidí do takového rámce, ve kterém to jejich chování bude srozumitelní, pochopitelné pro nás, jakožto příslušníky jiné kultury. Přeložit jejich význam do našich slov, do našeho porozumění.
Daniové – na důkaz truchlení – useknutí článku prstu, Kaulongové – když ženě zemře manžel, požádá bratry, aby ji uškrtili.
Antropologie je typická tím, že se snaží najít smysl v takovýchto nebo jiných málo pochopitelných praktikách.

Clifford Geertz – hezky to shrnul - dílo Interpretace kultur - ,,porozumět kultuře těch druhých znamená odhalit jejich normálnost, aniž bychom tím snižovali jejich jedinečnost“.

,,Funkce“ -) funkcionalismus (Bronislaw Malinowski ) -) názor, že kultura je užitečná = plní svojí funkce
Druhá varianta, která na to odpovídá podobně je, že všechny kulturní prvky jsou adaptací určité kultury na okolní přírodní podmínky -) adaptace (přizpůsobení se) -> kulturní ekologie (Marvin Harris) – kultura je adaptace na přírodní podmínky, umožňuje přežití, na podmínky se musíme adaptovat.

Čarodějnictví jako jev se praktikuje ve velkém množství kultur.
Evans Pritchard – řazen do školy funkcionalismu
- Popisuje, že víra v čarodějnictví je u Azandů zcela samozřejmý jev, že když se někdo cítí být napaden čarodějnicí, jejich reakce není strach, ale vztek.
- Podle Azandů jsou čarodějnické schopnosti umístěny pod hrudní kostí, roste s tělem a čím je starší, má větší moc. Proti mužům mohou čarovat muži, proti ženám ženy.
- Azandové neuznávají pojem náhody, vše, co se člověku přihodí, (smrt, choroba, úraz, neštěstí), může být způsobeno čarodějem, který tomu člověku nepřeje nic dobrého. Pokud se to stane, blízký musí identifikovat čaroděje, který to způsobil, v čím zájmu mohlo být poškodit ho.
- Podezřívaví bývají lidé hádaví, asociální, nesnášenliví, ten, kdo často vybočuje z řady, ale také blízcí sousedé – nikdy příbuzní
- Pak se čaroděj identifikuje podle věštby, - dává se jed kuřatům, odeberou se do lesa a jméno každého podezřelého je vysloveno a je podán jed kuřatům, pokud ten, jehož jméno je vysloveno nad daným kuřetem podezřelý, kuře hned zemře, pak se to udělá podruhé, vysloví se to jméno, a pokud přežije, tak to jméno je ten čaroděj. Pak se kuřeti uřízne křídlo a posel donese čarodějovi domů a provádí se rituály.
- Ten čaroděj se omluví a stačí, aby zlepšil své chování, aby to už u příštího problému nepadlo na něj – snaží se nevybočovat z řady.

Víra v čarodějnictví u Azandů má funkci výkladu světa, neštěstí, a současně má funkci sociální hodnoty a sebekontroly. Čarodějnictví se většinou vyskytuje u kmenných společností a funguje jako mocný sociální tmel.
Kulturní ekologie – adaptace – názory

Marvin Harris – 1097 – 2001 – Proč je kráva v Indii posvátným zvířetem, když spousta lidí žije v bídě?
Říká, že je to prvek, který zabraňuje v tom, aby byla ještě větší bída, hnojí jejich trusem půdu a přidávají ho do obědů (? Vážně?). Pokud by rolník zabil krávu, neměl by koho zapřáhnout do pluhu a dříve nebo později by umřel hlady.
Tradiční rolnické společnosti se brání plýtvání a jsou adaptací na přírodní podmínky
Plýtvání nastupuje s nástupem moderní civilizace
Z hlediska energií získané a spálené, je pro ně lepší kráva než auta

Pojídání vepřového masa v Islámu
Z lesů se stávaly pláně a pak polopouště a prase bylo v těch podmínkách dobré zvíře, ale jak se změnily v pouště, vepř už nebyl vhodný a udělali z něj nečisté zvíře.


Franz Boas – Zakladatel americké kulturní antropologie. Jeho žák – Alfred Kroeber.
Kulturní ekologie – příklad toho, jak se antropologie snaží najít něco nepochopitelného

Alfred L. Kroeber – Superorganická teorie kultury
- = tvrdil, že jsou tady 3 zkl. sféry reality: 1. Úrovní, která je nejstarší, je tu nejdéle je sféra anorganická (půda, hrdiny – oblast, která tu byla před vznikem života), na tu navázala 2. Sféra organická (vznikl život) a s příchodem člověka, rozvojem jeho kultury vzniká nová sféra 3. Super organická (= lidská kultura) – jakmile vzniknou, platí v nich nové, specifické a zvláštní zákonitosti -> podle něj, kultura tu není proto, aby nám umožnila přežít, nelze ji chápat jako adaptaci
- podobně i Ruth Benedictová (Kulturní vzorce) se zaměřovala často na popis zvyků a kulturních prvků, které byly v společnostech rozvinuty až do extrémů, které přesahovaly společenský prospěch. Podle ní, je zbytečné vysvětlovat kulturu v pojmech užitečnosti.

Leslie White – kulturní fatalismus – pracoval hlavně v 50. letech 20. Století – kultura směřuje k tomu, aby učinila zemi neobyvatelnou – názor z opačné strany barikády. Popírání užitečnosti kultury.

Kultura Yanomamové – antropolog, který jim zasvětil život byl Napoleon Changog – indiánský jihoamerický kmen, oblast Venezuely - terénní výzkum, nazval je zuřivým lidem. Ústředním tématem bylo násilí – čím násilnější člověk, tím respektovanější člověk. Násilná osobnost jim byla ideálem. Výše hodnotili muže nad ženami. Mužský šovinismus = muž měl větší hodnotu, život ženy neměl moc cenu. Mužský šovinismus vedl k dalšímu kulturnímu prvku – prováděli infanticidu děvčat (novorozené děti občas zabíjeli – možnost, jak regulovat porodnost). Z toho vyplýval další důležitý prvek této kultury – nedostatek dívek a žen. To bylo ještě podporováno tím, že 25% mužů ještě žilo v polygamii. To vedlo k dalšímu prvku – kmeny podnikaly násilné kořistné nájezdy na kmeny, ze kterých se snažily ukrást ženy. Násilí bylo něco, co kulturu udržovalo v bezvadném chodu, co jí dávalo svou dynamiku. Z hlediska funkcionalismu je tento příklad velice absurdní. Kultura byla světem uzavřeným sobě. Ty prvky neplnily potřeby lidí, ale té kultury. Kultura se adaptovala na podmínky, které si sama vytvořila. Násilí byla zde jediná strategie, jak přežít. -> zde vyvstává jakýsi smysl nebo odůvodnění - reakce na přírodní podmínky.

Spor užitečnost a neužitečnost přírody z obou stanovisek (funkcionalismus x kulturní ekologie)

Ruth Benedictová – 1934 publikovala práci Kulturní vzorce – pokusila se zde o rozbor a srovnání dvou naprosto odlišných a přitom sousedících kultur – pueblanští indiáni (JZ USA) – například hopiové, zuňové – název podle pueblanů – skalní hrady, které obývají x prérijní indiáni (na východ od nich – v oblasti velkých plání a prérií) -> odlišovali se v základních hodnotách i když bydleli u sebe
- inspirovala se Nietzchem a jeho prací Zrození tragédie vzuch a hudby – zde proti sobě postavil 2 druhy umělecké tvorby (2 styly způsobu života zároveň) -> apolinský x dionýský
-ona metaforicky kulturu pueblánských označila jako apollinskou a prérijních dionýskou
Pro apolinský typ kultury podle B. je char. Snaha o uměřenost, vyhýbání se extrémům všeho druhu, zdrženlivost, mírnost, sebeovládání, snaha podřídit svoji individualitu širšímu spol. celku (spolupráce). Pueblané se vyhýbali extrémům
Dyonýský typ kultury – typická záliba v extázi, extrémní, krajní zážitky všeho druhu. Každý se tu snažil individuálně vyniknout nad ostatními. Prérijní kultura postavena na základní dynamice, motorem neustálá soutěživost každého s každým. V oblasti náboženství se to u nich projevovalo snahou o dosahování náboženské extáze, mystických zážitků…
Paranoidní typ kultury – dobuané – ta se vyznačuje neustálou úzkostí a strachem o život všech přede všemi. Nedůvěra nejistota jsou základní životní pocity. V náboženství se to projevuje jako mimořádně rozvinutá černá magie – jak čelit útoku jiným…

Benedictová se tímto snažila dokázat, že to, co určuje kulturní vývoj je nějaká vnitřní orientace té kultury, ne příroda, na kterou by se orientovala – to určité přednastavení, nikoli adaptace na přírodní podmínky.

Ona to převzala od svého spolužáka – Louis Kroeber – další žák Boase – ten přišel s nápadem konfigurace = nějaký základní styl té dotyčné kultury (konkrétně je to uspořádání jednotlivých kulturních prvků do jednotného stylu, vzoru nebo slohu). Tato konfigurace je podle nich závislostí toho, jak ta kultura bude reagovat, jednat atd… do jaké míry a jakým způsobem se ta kultura bude vyvíjet a měnit. Má obrovskou setrvačnost a určuje, jak ta kultura bude reagovat.

Tento směr v antropologii, kam oba, Benedictovou i Kroebera řadíme se nazývá KONFIGURACIONISMUS.
- Protikladná škola kulturní ekologie a funkcionalistické škole v otázce užitečnosti kultury.

Rozdílní postoj kultur Pueblané a prérijní k alkoholu – Pueblané lásku k alkoholu nepřijali – kulturní prvek, který se vymykat tomu, čeho si vážili…to, že ho nepřijali je zachránilo, díky tomu přežili. Tohle rozdílné naložení s cizím nebo nově přicházejícím kulturním prvek podporuje to, že jak bude kultura reagovat nemusí záviset na přírodních podmínkách a na snaze udržet se při životě.

Náhled z kulturní ekologie – rozdíl v životních stylech z jejího pohledu
- Nepřičítala by takovou váhu tradici a pokoušela by se ty odlišnosti obou kultur nějak uvést do souvislosti s přírodními podmínkami, které ty kultury obývaly
- Prvně by zdůraznili to, že se liší typem hospodaření (ekonomikou) – pueblané – usedlí zemědělci, zatímco prérijní jsou kočující lovci. Zemědělská kultivace a lov bizonů vyžadují jiné dovednosti – to se musí odrazit v odlišném směřování kultur. Zemědělské společnosti obecně kladou větší důraz na ukázněnost – to se projevuje už v dětské výchově. V zem. Kulturách jsou děti často vyhcovávány k poslušnosti, sebeovládání, trpělivosti, odpovědnosti a schopnosti spolupráce s ostatními -> apollinský typ životního stylu. Proč jsou podporované už od malička? Přežití závisí na schopnosti většiny spolupracovat atd… neochota příliš experimentovat atd. je zakořeněna v tom, že i drobné výmoly mohou přinést katastrofu. Proto zemědělské kultury mají větší sklony ke konzervatismu a lpění na tradici.
- V loveckých společnostech existuje přímější vazba mezi momentálním úsilím a výsledky – nějaká smůla, lenost, chyba nemá dlouhodobé fatální následky – člověk nemusí čekat celý rok, aby vyhodnotil důsledky svého chování, vidí okamžitě, co k čemu vede – lidé se učí ze svých chyb -> proto také tyto společnosti daleko více povzbuzují členy k vynalézavosti, ke zkoušení něčeho nového, nehrozí tu, že když bude riskovat jeden, odskáčou to všichni
- Trhlina: například Januové –násilní –jsou zemědělci, ale jsou velmi násilní

Spor o užitečnosti a neužitečnosti kultury z teoretičtějšího hlediska:
- Dvě protikladné tendence v každé kultuře:
- Na jedné straně každá kultura má v sobě nějakou motivaci měnit věci, zkoušet nepoznané, inovovat X je v nás i nedůvěra k novotám… -> dynamický i statický prvek je přítomný v každé kultuře a v každém jedinci
- Jedním ze zdrojů konzervatismu je to, že kulturní tradice je součástí naší identity, vědomí řádu, vědomí kontinuity generací nás často zavazuje -> kultura je často naplněna silnými citovými prožitky, city, které nám brání reagovat na něco nového
- Jakmile si osvojíme nějaký vzorec v té kultuře, tak rychle tento vzorec nabyde vlastností něčeho, co je správné, přirozené, jediné možné x odchylky máme tendenci vnímat jako něco nesprávného, nepřirozeného, špatného (například pravidla slušného stolování, duchovní kultura – náboženství)
- Dynamická tendence (rozvíjet se) – by nás vedla k závěru, že kultura je vždy adaptivní, reaguje, je prospěšná
- Konzervativní tendence často vede antropology k závěru, že kultura není bezvadným nástrojem přežití, nezávislá entita překračující zájmy jednotlivců"