"3. Výchova mimo vyučování

Na výchově dětí mimo vyučování se podílí rodina, škola, zařízení pro výchovu mimo vyučování. Pedagogické ovlivňování volného času, zejména výchova dětí v době mimo vyučování je významnou oblastí výchovného působení. Pomáhá dítěti racionálně využívat volného času, formuje hodnotné zájmy, kultivuje ho, rozvíjí specifické schopnosti a upevňuje žádoucí morální vlastnosti. Kvalitní využití volného času má značný význam z hlediska duševní hygieny dětí. Odráží se i ve studijních výsledcích žáků.

Funkce výchovy mimo vyučování
- výchovně vzdělávací funkce – prostřednictvím pestrých a zajímavých činností se děti motivují k žádoucímu využívání volného času, k získávání nových vědomostí, dovedností i návyků. Dochází k rozvoji poznávacích procesů. Úspěchy v zájmových činnostech přinášejí dětem pocit uspokojení, příležitost k seberealizaci.
- zdravotní funkce – střídání činností s různým charakterem ( práce x odpočinku, duševní x tělesné, organizované x spontání ) a usměrňování režimu dne, pomáhá u dítěte vytvářet zdravý životní styl. Zejména příležitost pobytu venku, kompenzuje dlouhé sezení při vyučování. Význam má i vedení dětí k dodržování hygieny a životosprávy, racionální výživy a nutnost děti seznámit s dodržováním zásad bezpečnosti u jednotlivých zájmových činností atd.
- sociální funkce – součástí sociální funkce výchovy mimo vyučování je nácvik komunikativních dovedností, rozvoj sociálních kompetencí a seznamování s pravidly společenského chování. Výchovně vzdělávací zařízení především školní družina má možnost vyrovnávat rozdíly mezi nestejnými materiálními nebo psychologickými podmínkami v rodinách. Pomáhají tím hlavně dětem z méně podnětného nebo z konfliktního rodinného prostředí.

4. Výchovně vzdělávací činnosti v době mimo vyučování

Jsou to činnosti tvořící součást volného času – odpočinkové, rekreační, zájmové, veřejně prospěšné. Také činnosti vyplývající z povinnosti dětí – sebeobslužné, příprava na vyučování … Všechny tyto aktivity jsou významné a navzájem se prolínají.
Odpočinkové a rekreační činnosti jsou klidné, pohybově i psychicky nenáročné.
Činnosti rekreační mají naopak charakter vydatné pohybové aktivity např. venku.
Děti jsou během školního vyučování vystaveny velké psychické zátěži proto je třeba kompenzovat tuto zátěž. K tomu slouží právě odpočinkové a rekreační činnosti. Pomáhají uvolňovat psychickou únavu, chrání žáky před přetěžováním.
Zájmové činnosti jsou cílevědomé aktivity zaměřené na uspokojování a rozvíjení individuálních potřeb, zájmů a schopností. Mají silný vliv na rozvoj osobností i na správnou společenskou orientaci. Úkolem pedagoga je rozvíjet zájmy žádoucí ( společenskovědní, pracovně technické, přírodovědné, ekologické, estetické, sportovní …. ) a eliminovat zájmy nežádoucí, které se neslučují s obecně platnými společenskými normami.
Pedagogicky motivovaná zájmová činnost vede ke společensky žádoucímu rozvoji osobnosti, talentu, aktivnímu životnímu stylu, naopak volný čas nenaplněný zájmem může být příčinou patologického chování.
Zájmy dětí se vyvíjejí, v předškolním věku u dětí převažuje zájem o činnost samotnou. Zájmy v mladším školním věku nejsou rozlišeny ještě dostatečně, proto dětem předkládáme širokou škálu zájmových činností, ze které si dítě může vybírat. S postupujícím věkem se zájmy prohlubují a specializují.
Zájmová činnost může být pravidelná ( zájmové útvary ) nebo příležitostná ( besedy, vycházky ). Může probíhat individuálně nebo ve skupinách.
Sebeobslužné a veřejně prospěšné činnosti se zaměřují na vedení žáků k samostatnosti v péči o vlastní osobu a osobní majetek. Jde o pěstování hygienických návyků, návyků kulturního chování a jednání s lidmi. Pro veřejně prospěšné činnosti platí pravidlo dobrovolnosti. Jedná se o takové činnosti, které prospívají ostatním. V dětském kolektivu např. pomoc spolužákovi, kamarádovi v různých situacích.
Příprava na vyučování jedná se o okruhy činností, které pomáhají žákům při plnění úkolů uložených školou ( procvičování, opakování, prohlubování a upevňování získaných poznatků z výuky zábavnou formou případně používání v praxi).

5. Instituce pro výchovu mimo vyučování a ve volném čase

Výchova ve volném čase probíhá z pravidla v rámci určité instituce, která svým typem definuje cíle působení, dobu a místo setkávání se s dětmi, možnosti spolupráce s dalšími odborníky.

5.1 Střediska volného času pro děti a mládež
jsou zřizovány jako jedna z možných forem středisek pro volný čas. Jejich úkolem je naplňovat rekreační a výchovně vzdělávací funkci širokou, zájmovou působností. Bývají zařazována do sítě škol a školských zařízení. Zřizovatelem může být školský úřad, obec, církev nebo soukromý subjekt.
Náplň činnosti
Pravidelná zájmová činnost je organizována v zájmových útvarech.
- kroužek je menší zájmový útvar jehož činnost směřuje z pravidla na vnitřní obohacení členů ( keramický kroužek, rybářský kroužek, sportovní kroužek )
- soubor je zájmový útvar jehož činnost směřuje zpravidla k veřejné produkci výsledků činnosti ( pěvecký, taneční, divadelní )
- klub je zájmový útvar s volnější organizační strukturou a s možnou převažující receptivní činnosti členů ( filmový klub )
- oddíl je zpravidla u tělovýchovných nebo turistických útvarů
- kurz je útvar s vymezenou délkou trvání. Většinou kratší než 1 rok. Jeho činnost směřuje k osvojení určitého množství vědomostí či dovedností ( kurz paličkování, vaření, výpočetní techniky)"