1.	Definice hry

2.	Význam hry

3.	Druhy her a jejich vývoj v životě dítěte

4.	Rozdělení her z psychologického hlediska

4.1	Hry tvořivé

4.2	Hry s pravidly

5.	Rozdělení her z pedagogického hlediska

5.1	Funkční hry

5.2	Manipulační hry

5.3	Konstruktivní hry

5.4	Receptivní hry

5.5	Senzorické hry

5.6	Slovní hry

5.7	Rytmicko - hudební hry

5.8	Dramatické hry

5.9	Psychomotorické hry

5.10	Úlohové hry

6.	Rozdělení her na základě počtu hráčů

6.1	Hry individuální

6.2	Hry skupinové

7.	Podmínky pro hru

8.

Hračka

8.1	Klasifikace hračky

8.2	Druhy hraček

"Hra je:
• Zábava a poučení – každá hra, která je dobře vedená,může udělat i z nejnudnější činnosti činnost zábavnou a radostnou
• Vystupování v rolích – pomocí hry si dítě může vyzkoušet role, ve kterých se ještě nepohybovalo a zároveň je tyto zkoušené role připravují na budoucí život
• Prožívání – jedinec se po vstupu do hry stává aktivním tvůrcem, musí přijímat daná pravidla, je odkázán na své schopnosti, učí se překonávat překážky aj.; tyto nabyté zkušenosti pak využívá v dospělosti
• Smyslem – v předškolním věku je hra jedinou činností, která vede k harmonickému rozvoji dětské osobnosti, je to přirozená činnost
• Simulace – každá hra je simulací, kdy se vytváří určitý model, jenž ve hře představuje reálnou skutečnost; něco předstírá či napodobuje
• Poznání a sebepoznání – při hře, ve které jsou děti bezprostřední a spontánní, poznává dobrý pedagog či vychovatel osobnost dítěte (projevy chování v určitých situacích, schopnosti, dovednosti, silné×slabé stránky, zájmy, komunikaci, vztahy k ostatním dětem aj.); důležité je sledovat průběh hry, ne hodnotit ji pouze na základě výsledků
• Mravní výzva – dítě se učí dodržovat pravidla a pokud dojde k jejich porušení, učí se přijímat trest (např. vyloučení ze skupiny); zde můžeme sledovat chování dítěte v reálném životě a při hře
• Svoboda i řád – hra omezuje, vybízí i láká; omezen je např. herní prostor nebo počet účastníků, omezují i daná pravidla; dítě se svobodně rozhodne, např. zda do hry vstoupí apod. Pokud je tato zásada svobodné volby porušena, ocitáme se ve světě příkazů a nařízení - hra tímto ztrácí smysl

Druhy her a jejich vývoj v životě dítěte
• Vývoj dítěte po narození je ovlivňován třemi druhy činitelů:
• vnitřní vrozené předpoklady,, které podmiňují jak procesy zrání, tak i procesy učení
• vlastní aktivity dítěte, kterými se uskutečňují i různé způsoby jeho učení
• soubor životních podmínek, které různým způsobem ovlivňují chování dítěte a jeho učení
• Funkční hra – už od kojeneckého období si dítě hraje s vlastním tělem. Kope nohama, rukama uchopuje předměty, brouká si. Tím získává poznatky o svém těle, které se učí ovládat.
• Pohybová hra – když už má dítě schopnost ovládat své pohyby, pouští se do her, které vyžadují stále složitější úkony. Např. běhání, skákání a později i hra s míčem a jízda na kole. Zde se mohou objevovat hry, které jsou již spojeny s jednoduchými pravidly.
• Konstrukční hry – tyto hry vycházejí z her funkčních, kdy dítě náhodně vytvoří nějaké ,,dílo“, které si samo svévolně pojmenuje (např. různě poskládané kameny jsou pro něj domečkem). Dítě si postupně začíná hrát cíleně a záměrně manipuluje s předměty, které mu připomínají realitu.
• Hraní role – neboli hra symbolická se rozvíjí spolu s rozvojem řeči. Dítě přejímá určitou roli (např. matky, otce, prodavače, lékaře) a stává se tím, koho představuje. Tímto se učí poznávat různé formy sociálního chování ve svém okolí a dále poznává jedinečnost a nároky při vykonávání těchto rolí. Tyto hry dítěti umožňují imitovat afektivně doprovázené situace (agresi, neklid, strach aj.) a zmenšují tak duševní napětí.
• Hra s pravidly – asi od 8. roku je dítě schopné plně dodržovat pravidla bez dozoru dospělých i v případě možné prohry. Schopnost pravidla dodržovat a přijímat prohru vyžaduje od dítěte velké sebeovládání. Děti pravidla buď přijímají, obměňují nebo si vytvářejí svá vlastní.
• Skupinové hry – tento druh hry má největší význam v období dospívání mezi 10. a 14. rokem. Dospívající se zařazují do skupiny, ve které mají určitou funkci. V této skupině jsou vnitřní pravidla a vyvíjí se zde silný pocit sounáležitosti. Názor a zájem skupiny je nadřazen názoru a zájmu jedince. Ve skupinových hrách tak dochází k zapojení procesů"

Práce je psaná v odrážkách. Klíčová slova jsou zvýrazněna tučně.