1.

Úvod

2.	Vylodění v Zátoce sviní

2.1.	Předehra k invazi – Kubánská revoluce a následný vývoj

2.2.	Invaze v Zátoce sviní

3.	Vylodění v Zátoce sviní na stránkách československého tisku

3.1.	Před vyloděním

3.2.	Bezprostředně po vylodění

3.3.	Po 21. dubnu 1961

4.

Závěr

5.	Seznam použité literatury

"1 Vylodění v Zátoce sviní
1.1 Předehra k invazi – Kubánská revoluce a následný vývoj
Po svržení legitimní vlády v březnu roku 1952 se řízení Kuby ocitlo v rukách vojenského režimu pod vedením Fulgencia Batisty. Jeho korupčnická vláda však postupně ztrácela svou moc a proti diktatuře bývalého prezidenta se zformovalo několik opozičních organizací, z nichž některé byly podporovány vládou Spojených států. Fidel Castro stál v čele pravděpodobně nejvýraznější z takovýchto uskupení, v čele Hnutí mládeže. Nápadnou akcí tohoto seskupení se stal roku 1953 nevydařený útok na kasárna Moncada v Santiagu de Cuba, během kterého byl Fidel Castro zajat. Během procesu, který odsoudil jak vedoucího Fidela, tak jeho bratra Raúla, pronesl řeč „Dějiny mi dají za pravdu“. Ta se později stala programem nově transformovaného Hnutí 26. července.
Po amnestii roku 1955 oba bratři emigrovali a v Mexiku pak pokračovali v přípravách na další ozbrojenou akci. O dva roky později se jim se společníky podařilo na území Kuby rozpoutat partyzánskou válku, která již roku 1959 slavila úspěch. U moci se tedy ocitli povstalecké jednotky, které nastolili tzv. revoluční vládu. Jejím prozatímním prezidentem se stal Manuel Urrutia, premiérem pak José Miro Cardona. Faktická moc však ležela v rukou velení povstalecké armády a 17. února 1959 se do čela nové kubánské vlády postavil levicově smýšlející Fidel Castro.
Nové státní zřízení, které se vyznačovala absencí demokratického aparátu (chyběl parlament, politické strany i volby), opíralo své postavení především o podporu nejchudších vrstev obyvatelstva. První nařízení nové vlády se dotýkala mezd a cen, významnou byla pak především nová pozemková reforma. Vyvlastnění se dotklo především plantážím cukrové třtiny, které se následně staly základem vznikajících družstev. Ačkoli se tvarem pozemkové reformy jak ji předložila vláda vedená Castrem se neztotožňovali všichni političtí představitelé (prezident Urruti ze své funkce dokonce odstoupil, nahradil ho ke Castrovi naprosto loajální Osvaldo Dorticos Torrado), byla prosazena.
Na mezinárodním poli měl nový politický režim nelehké postavení. Vztahy se sousedními karibskými státy se komplikovaly a složité byly i poměry s USA. Vzájemné vztahy Kuby a Spojených států se vyhrotily již po vyhlášení zákona (třebaže pro kubánskou ekonomiku prakticky zanedbatelném) předepisujícím ropným společnostem odvádět plných 60% z příjmů do státní kasy. Spojené státy přistoupily k zahájení odvetných opatření, čímž přispěly i k budoucí orientaci Kuby na SSSR. Sovětský svaz se chopil politické příležitosti a vykupováním kubánského cukru (což přirozeně Kubě hospodářsky velmi pomohlo) začal Castrův stát podporovat. Ke zhoršení vztahů s USA přispěl mimo jiné také nákup výzbroje pro vznikající revoluční milice v socialistickém Československu, které vedlo k zastavení veškerých forem hospodářské pomoci z americké strany. Zostřená situace v karibské oblasti nakonec vyústila v obvinění Kuby z ohrožení míru na západní polokouli, které se podařilo Spojeným státům prosadit v srpnu roku 1960 na zasedání Organizace spojených států.
K tzv. socialistické přeměně Kuby bylo přistoupeno během horkého podzimu stejného roku, když kubánská vláda znárodnila banky a velké průmyslové podniky. Americká vláda zablokovala vývoz jakéhokoli zboží na Kubu a vyjádřila odhodlání ke svržení Castrova režimu.

1.2 Invaze v Zátoce sviní
Ihned na počátku nového roku, 3. ledna 1961, přerušily Spojené státy s Kubou veškeré diplomatické styky a přistoupili tak k řešení vzniklých sporů silou. Ačkoli Fidel Castro nebyl stoupencem marxismu-leninismu, rozhodl se v nastalé situaci svou orientaci směřovat na Sovětský svaz, který oceňoval roli kubánské revoluce v celosvětovém boji proti imperialismu. Uplatnění politiky síly ze strany USA tedy vedlo k nastolení spolupráce Kuby a SSSR, který vyhlásil podporu národně osvobozeneckým hnutím ve třetím světě."