"Rozpoznatelné restaurování
Pravda není ústředním problémem konzervátorské etiky. Všechny restaurátorské a konzervátorské úpravy musí být rozpoznatelné od originálu pouhým okem. Je ale mnoho případů, kdy je toto možno porušit například u restaurování liturgických předmětů, kde je vzhled důležitý nebo restaurování starých potrhaných rodinných fotek.
Adaptivní etika
Používá koncept jednotného standardu péče, který hlásá, že vzhledem k tomu, že na hodnotách založené soudy jsou považovány za nevědecké, a tak by se mělo ke všem předmětům přistupovat stejně. Podle tohoto princip si stejný přístup zaslouží Da Vinciho malba i obyčejný cínový vojáček z 19. století. Adaptivní etika to upravuje tak, že jakýkoli konzervátorský zásah může být proveden za zcela odlišných zásahů a podmínek, rozhodují o tom, hlavně zainteresované osoby a finance (tzv. monetární etika). Tím se jednotný standard péče stává nepoužitelným. Konzervátorská etika potřebuje efektivní konzervování, reverzibilita a minimální zásah jsou v důsledku této techniku přidanou hodnotou ne nutností, pokud neexistuje lepší řešení lze využít i kopie či provést nezvratitelné zásahy."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ