"Prvním cílem je detailně vysvětlit, co je to sugesce a hypnóza, jaké je dosavadní poznání
o těchto fenoménech, jejich historii, jaký mají vztah mezi sebou a jaké mýlky o nich
přetrvávají. V akademické i alternativní literatuře se píše převážně o hypnóze.
Autor však záměrně tuto práci pojmenoval Vývoj chápání sugesce v průběhu dějin.
Důvodem je, jak bude autorem podrobněji rozvedeno v kapitole 2.2.1, že pokusy
o odbornou definici hypnózy jsou nejednotné. Lze dokonce shrnout, že žádná všeobecně
uznávaná definice hypnózy dodnes neexistuje. Taktéž vědecké vysvětlení sugestivních
jevů má do dnešních dnů historii takřka čtyř staletí, a i přesto v této oblasti stále zůstává
mnoho nejasného.18 Definovat sugesci ovšem lze, a jak bude vysvětleno v kapitole 3.,
zdá se být jediným opravdu klíčovým a jednotícím prvkem tzv. hypnózy.19 Na základě
kombinace české literatury a zahraničně publikovaných zdrojů vystaví autor vývoj
chápání sugesce v průběhu dějin a nakonec udělá základní přehled o sugesci
v náboženské, ale prakticky též v klinické oblasti v současné době, neboť se tyto oblasti
mnohdy vzájemně překrývají a jejich hranice bývají ne zcela ostré.
• Druhým cílem je na základě cíle prvního představit argumenty autorových stanovisek,
že hypnóza jako stav neexistuje a že sugesce napříč časem a kulturami oblékla mnoho
kabátů a je stavebním kamenem zážitků posvátna a nadpřirozena, nezávisle
na systémech víry a přesvědčení. Aniž by autor předkládané diplomové práce popíral
možnou transcendentnost výjimečných prožitků, pokusí se sugestivní způsob
navozování těchto výjimečných náboženských prožitků a vrcholných zkušeností,
jež přitahují pozornost religionistů a psychologů náboženství, nahlédnout optikou
své profese, svých profesních zkušeností a optikou výše zmíněných (a dalších) autorů,
zabývajících se hypnózu a sugescí.
18 (Kratochvíl, Experimentání hypnóza, 2011, str. 9)
19 (Zach, 1990, str. 144)
Diplomová práce, HTF 2020 Vývoj chápání sugesce v průběhu dějin
10
• Třetím cílem je udělat definitivní přehled o česky psané literatuře k tématu s reflexí
autora. Cílem autora je tedy zmapovat českou literaturu zabývající se hypnózou,
potažmo sugescí, od jejího prvního výskytu do dnešních dní.
Metodologie
Práce má především rešeršní povahu ozvláštněnou tím, že autor díky svému povolání
vidí za oponu fenoménů, které jsou laiky považovány za magické.
Původně měly být ohniskem práce jen techniky užívané charismatickými vůdci.
Při dozvídání se více o dané problematice a vývojem v kariéře autora dostala i práce jinou
podobu a zaměření se posunulo na obecnější, avšak provázanější rovinu. Autor začal sbírat
dostupnou literaturu týkající se hypnózy, monoideismu, mesmerismu, živočišného,
tělesného, osobního či zvířecího magnetismu, telepatie, působení fluida, ódu, ovládání lidí
okultními silami, parapsychologie, síly vůle či orientálních magií a objevoval, že čte v jiném
kabátě to, co mu bylo známé z literatury starší. Začal tedy zdroje kategorizovat a to ho vedlo
k rozšíření zaměření jak tématicky, tak časově, tak geograficky.
Přestože původní úzké zaměření bylo opuštěno, postup zůstal stejný, tedy reflektování
dostupné teorie okolo předmětu této práce, a tato teorie je jak zrcadlena, tak kontrastována
ve vztahu s osobními zkušenostmi autora v tématu.
Přístup autora k tématu je pragmatický s ohledem na jeho vlastní praxi
v mentalistickém a hypnotizérském oboru, avšak s respektem k lidem i kulturám věřícím
v jakékoliv jiné vysvětlení v této práci popsaných skutečností.
Užité zdroje
Tak jak bude ukázáno v kapitole 1., věnované dostupné literatuře, dnešní akademická
literatura věnovaná tématu chápání sugesce/hypnózy v dějinách a definici základních pojmů
je obvykle pouze z větší či menší míry opisovaná z předešlých knih, tudíž příliš praktických
nebo nových informací k tématu nepřináší. Autor se proto v česky psané literatuře navrací
pokud možno k původním autorům, od kterých byly dnes nově publikované informace
získány, dále pak čerpá ze zahraničních, jemu dostupných zdrojů, které mu zpřístupňuje jeho
Diplomová práce, HTF 2020 Vývoj chápání sugesce v průběhu dějin
11
specializace, které nebývají běžně české veřejnosti k dispozici. Akademickou veřejností jsou
tyto zdroje jindy přehlíženy jako nevědecké. Tyto zdroje bývají dle zkušeností autora
navzdory tomu velmi úzce orientovány na žitou praxi, s důrazem na dosažení kýženého
mimořádného prožitku.
Struktura práce
Diplomová práce je rozdělena do pěti logicky na sebe navazujících částí. Pro správné
pochopení práce autor doporučuje postupné čtení práce, protože látka vyložená v jedné
kapitole zpravidla vybavuje čtenáře souvislostmi pro správné chápání kapitol následujících.
První část práce je věnována vytvořením přehledu české akademické a alternativní
literatury zabývající se převážně tématem hypnózy,20 s ohledem na nespočet alternativních
dobových označení – fluidum, monoideismus, mesmerismus, živočišný, tělesný, osobní
či zvířecí magnetismus, telepatie, ovládání lidí okultními silami, parapsychologie, síla vůle
či orientální magie, a to od konce 19. století do dnešní doby. Autor v této části práce navazuje
na původní rešerši Horvaie21 z roku 1959, která se již kdysi pokoušela tuto literaturu
zmapovat, doplňuje ji literaturou Horvaiem opomenutou, dále literaturou, která k tématu
vyšla následně v letech 1959–2020, a strukturou vzhledem k době vydání publikací
a orientaci jejich tématu."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ