1.

Úvod

2.	Výchozí podmínky pro změnu volebního systému v Polsku

3.	Jednání o novém volebním zákoně

4.	Podoba volebního zákona

5.	Výsledky voleb 1991

6.	„Oprava“ volebního systému v roce 1993 a jeho účinky

7.	Potvrzení stabilizace - volby 1997

8.	Změna volebního systému před volbami v roce 2001, její příčiny a důsledky

9.	Simulace volebních výsledků v roce 2001

10.	Závěr - zhodnocení působení celostátního obvodu

11.	Literatura a internetové zdroje

"Podoba volebního zákona

Podle přijatého volebního zákona byly volby v Polsku všelidové, přímé, rovné a svobodné a hlasování je prováděno tajně. Prezident Polské republiky vyhlašuje datum konání voleb nejpozději čtyři měsíce před uplynutím funkčního období Sejmu s tím, že den voleb připadá na nepracovní den posledního měsíce funkčního období Sejmu. Volební kampaň začíná v den, kdy prezident konání voleb oznámí, a je ukončena 24 hodin před dnem voleb. Týden před samotnými volbami je zakázáno zveřejňovat předvolební průzkumy veřejného mínění.
Do Sejmu se v roce 1991 volilo stále 460 poslanců, přičemž 391 z nich listinným poměrným systémem v 37 obvodech respektujících územně správní uspořádání . V jednotlivých obvodech byly mandáty přidělovány pomocí Hare-Niemeyerovy kvóty s metodou nejvyššího zbytku. Zbývajících 69 mandátů mělo být rozděleno v celostátním obvodu , přičemž soutěž o tyto mandáty byla determinována taktéž výsledky kandidátních listin v jednotlivých obvodech. Mandáty z celostátního obvodu měly být rozděleny mezi uskupení se ziskem min. 5% podpory pro kandidátku na celostátní úrovni nebo ziskem mandátů v nejméně pěti obvodech. Pro celostátní obvod byla schválena pětiprocentní klausule a modifikovaný dělitel Sainte-Laguë.
Podmínkou registrace kandidátní listiny pro obvod bylo předložení alespoň 5000 voličských podpisů, pokud však kandidátka získala v obvodě nejméně 50000 podpisů nebo splnila podmínku 5000 podpisů v pěti obvodech, byla dalšího shromažďování podpisů zproštěna a mohla kandidátní listiny předkládat ve všech obvodech . Poslanci navíc odmítli do systému zařadit jakoukoli klausuli na úrovni obvodů, takže bylo nakonec dosaženo takového nastavení volebního systému, které zaručovalo téměř maximální proporcionalitu. Jediným omezením se tak stal přirozený volební práh, který díky velikosti obvodů nebyl příliš vysoký. O mandát se mohli ucházet pouze kandidáti na volební listině. Aktivní volební právo bylo ohraničeno 18 lety věku a pasivní 21 lety . Volič měl jeden hlas, který mohl odevzdat jediné kandidátce a mohl udělit jeden preferenční hlas. Navíc absence jakékoli volební klauzule zajistila přenos výrazně fragmentované a nestabilní politické scény i na parlamentní úroveň. Byla tak ale zároveň zaručena téměř absolutní reprezentativnost všech názorových proudů polské společnosti. Volby do Senátu se konaly nadále podle většinového systému, tentokrát však jednokolově ve dvoumandátových obvodech .
Podobu nového volebního zákona, podle něhož se měly konat první svobodné volby do Sejmu, silně ovlivnil tehdejší stav stranického systému, stejně jako neklidné období tranzice a ekonomicko-sociálních otřesů. Volby do Sejmu v roce 1991 přinesly výsledky, které do značné míry kopírovaly situaci v polském stranickém systému a které také umožnily vstup do sněmovny představitelům 29 politických formací.

Výsledky voleb 1991

Volby do Sejmu se uskutečnily 27. října 1991. Kandidovalo 111 politických uskupeni, z nichž bylo 29 kandidátních listin do celostátního obvodu. Volební účast dosáhla 43,2%, z 27,5 milionů oprávněných voličů jich přišlo volit 11,9 milionu. Mandáty do Sejmu obdrželo 29 politických uskupení. Nejvíce mandátů získala UD (62), po ní následovaly SLD (60), WAK (Volební katolická akce) (50), PSL (48), KPN (46), POC (44), KLD (37), PL (Občanské porozumění) (28), NSZZ “S” (Nezávislý samosprávný odborový svaz “Solidarita”) (27) a mnoho dalších, přičemž některé kandidátní listiny získaly po jediném mandátu. Nastavení volebního systému a obdržené počty hlasů žádné z větších stran neumožnily dosáhnout dominantnější pozice v Sejmu. Pro malé strany se ukázala být klíčovou vyšší koncentrace jejich voličů v některých obvodech."

Masarykova Univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií, Katedra politologie, seminární práce do předmětu Volební systémy a volby.
Práce obsahuje několik tabulek. Rozsah čistého textu je 15 stran.