Úvod

1.	Charakteristika doby

2.	Johann Heinrich Pestalozzi

2.1.

Životopis

2.2.	Dílo a význam pro dnešní pedagogiku

3.	Robert Owen

3.1.

Životopis

3.2.	Dílo a význam pro dnešní pedagogiku

4.	Friedrich Frӧbel

4.1.

Životopis

4.2.	Dílo a význam pro dnešní pedagogiku

5.

Závěr

6.	Seznam použitých informačních zdrojů

"1 Charakteristika doby

V této době mělo v Evropě vliv osvícenství na duchovní proměnu. Osvícenství odmítá náboženské zjevování pravdy a uznává pouze přirozené zdroje poznání. Uznává smyslovou zkušenost a rozumové uvažování. Lidstvo obrací svou pozornost k přírodě, z které pramení veškeré studium. (Stodůlková, 2015, s. 179)


























2 Johann Heinrich Pestalozzi

Pestalozzi s dětmi ve Stans © Mit kindern wachsen


2.1 Životopis

Johann žil v letech 1746 až 1827. Byl významným švýcarským pedagogem i metodikem počátečního vyučování. Velmi dobrý vztah měl k chudým dětem. Je znám jeho lidumilností. (Stodůlková, 2015, s. 180)

Svá studia nedokončil. Zajímal se o filozofické názory doby osvícenství. Zvláště ho zaujala filozofie Rousseaua. V této době se rozhodl odstěhovat s manželkou na venkov. V Neuhofu si pořídili statek, kde zřídili společně školu pro nemajetné a sirotky. Zde vyučoval čtení, psaní, počítání, řemeslné dovednosti a zemědělské dovednosti. (Stodůlková, 2015, s. 181)

Pestalozzi se výchovou snažil vést všechny děti k lásce. Dbal u nich i na lidský přístup a důstojné postavení. (Stodůlková, 2015, s. 181)

V Neuhofu, kde vychovával žebravé děti jako by byl jejich otec, jeho poslání pomáhat nekončí. Dále působil i ve Stanzu, kde se všestranně staral o sirotky z napoleonských válek. V Burgdorfu se zas postaral o vzdělávání mládeže. (Stodůlková, 2015, s. 181)

Jeho pedagogická cesta končí ve francouzsko-německém výchovném ústavu v Iverdonu. Tento ústav byl naopak určen chovancům ze zámožných rodin. Zde vedl i učitelský seminář. (Stodůlková, 2015, s. 181)


2.2 Dílo a význam pro dnešní pedagogiku

Pestalozzi přispěl do pedagogického světa řadou metodických příruček, ve kterých zhodnotil a popsal své dosavadní vychovatelské a učitelské zkušenosti. (Stodůlková, 2015, s. 181)

„Jak Gertruda učí své děti“ je spis, který považujeme jako jeden z nejcennějších z pohledu teorie počátečního vyučování. Pro Johanna se zde staly hlavní tři elementy vyučování - číslo, tvar a slovo. Z nich pak vyvozuje předměty pro první třídu - počty, psaní a čtení. (Stodůlková, 2015, s. 181)

„Linhart a Gertruda“ je naopak pedagogický román. Jeho hlavní myšlenkou je kultivační význam výchovy. Podle Pestalozziho se stáváme tím, čím chceme být, výchovou. Největší zásluhu a vliv na výchově a vzdělávání dítěte má v prvé řadě rodina. Na rodinu pak navazuje obec a závěrem stát. (Stodůlková, 2015, s. 181)

Výchova a vzdělávání by měly být dostupné všem bez rozdílů. To by měla být přímo sociální povinnost, kterou by měl bezprostředně zabezpečit stát. (Stodůlková, 2015, s. 181)"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ