1.

Úvod

2.	Kolonie a Velká Británie

3.	Příčiny války

4.	Osvícenci a válka

5.

Závěr

"The United States of America jsou národem, jehož ustanovení jako by vyvracelo tradiční evropskou teorii legitimizace státu. Namísto odvěké existence je postavena svobodná volba směřující k budoucnosti. Právě tyto hodnoty – svoboda, otevřená společnost a rovná příležitost – tvoří duch a americké společnosti, jejího sebepojetí. Američané jsou velice hrdí na tuto svou výjimečnost. Mým záměrem je prozkoumat, nakolik je tato představa Ameriky o sobě oprávněná, jinými slovy kolik je národní mýtus a kolik skutečná, zásadní odlišnost od Starého světa. Zde je nejdůležitější otázkou, definitivně zřejmě neřešitelnou, vztah mezi hodnotami „měkkými“ (náboženství, morálka, kultura, filosofie, mýty,…) a hodnotami „tvrdými“ (vojenství, věda, technika, medicína, ekonomika,…). Klasickým příkladem podobné studie je Weberovo1) dílo týkající se zrodu moderního kapitalismu z protestantské-ho étosu. V našem případě se nebude pochopitelně jednat o práci v monografickém rozsahu, takže generalizace a zjednodušení se ponesou téměř v esejistickém duchu. Výše zmíněným zkoumáním mám tedy na mysli především množství hledisek, z nichž můžeme téma nahlížet.

Zajímavým fenoménem je bezesporu skutečnost, že jediným evropským státem, který se dokázal se svou minulostí rozejít tak radikálně jako USA, je bývalý SSSR. Oba státní útvary mají společné to, že politickému uspořádání přiřknuly eschatologickou funkci. Oba viděly „zlatý věk“ v budoucnosti. A oba se ustanovily cestou revolučního násilí. Existuje ale jeden zásadní rozdíl, na který je upozorňováno jako na americkou výjimku z pravidla. Tím pravidlem se myslí, že úspěšné revoluce mají tendenci „požírat své děti“.Obludná historie jakobínského teroru nebo bolševických čistek je dostatečně známá. Stačí připomenout jména jako Lenin, Trockij, Stalin, Berija nebo Tuchačevskij, abychom si připomněli paranoidní atmosféru vlády strachu. Stejně tak se válka za nezávislost nedá v rozsahu a krutosti vedení boje srovnávat s občanskou válkou rudých proti bílým. Proč se tak dělo je nemožné vysvětlit pouze z rozdílu ospravedlnění boje ideologickými prostředky. I když se USA i SSSR během studené války odvolávaly na rozdíl v ideologii legitimující jejich světodějné poslání, právě ideologie byla vlastně velmi podobná2). Na obou stranách se argumentovalo v pojmech osvobození Člověka politickými a hospodářskými prostředky, ale (jak říká Barša3)) lidé nebojují, když chtějí různé věci, ale když chtějí stejné věci. Ale jedna ze známých definic politiky zní, že se jedná o umění možného. Musíme se tedy podívat na okolnosti, které vedly k vypuknutí revoluce. A ještě předtím pracovně definovat revoluci jako boj neprivilegova-ných vrstev proti vládnoucímu establishmentu.

Abychom mohli pochopit, jakým způsobem se zakladatelé USA dokázali vyhnout bratrovražedným bojům, je třeba vzít v úvahu několik faktů. Především zajímavý „trik“ jak z války občanské udělat válku mezinárodní. Stačí rebely prohlásit za nový národ a problém je vyřešen. Na celé věci je úžasné, jak se vůdcům podařilo přesvědčit široké vrstvy obyvatelstva, aby se vzdaly své staré identity. Ta byla založena na společenství jazyka a ekonomicko-vojenských jistotách náležení k Britskému impériu. Když uvážíme, že se americká revoluce připravovala v 18.století, ve věku Rozumu, univerzálních hodnot a všeobjímajících osvícenských ideálů pokroku, můžeme jazyk považovat za nepříliš významnou komoditu na trhu kulturních statků, alespoň ve vědomých postojích tehdejších intelektuálů a zprostředkovaně i ostatních lidí."