1.	Vznik a potřeby práva ve společnosti

1.1.	Vznik práva

1.2.	Právní norma

2.

Právo

2.1.	Objektivní a subjektivní právo

2.1.1.

Objektivní právo

2.1.2.

Subjektivní právo - navázáno na jednotlivé subjekty

2.2.	Právo a osobnost

2.2.1.

Právní normy

2.3.	Právo a stát

2.3.1.

Základní znaky právního státu

2.4.	Právo a morálka

2.4.1.

Právo se od neprávních norem liší

2.4.2.

Lidské jednání se z hlediska práva

2.4.3.

Morální kategorie

2.4.5.

Struktura morálky

2.4.6.

Mechanismy působení morálka

2.4.7.

Vtah = právo a morálka

3.	Specifické rysy právních norem - obecně

3.1.	Právní normy

3.2.	Specifické rysy právních norem

3.2.1.

Závaznost

3.2.2.

Formální určitost

3.2.3.

Obecnost

3.2.4.

Vynutitelnost

3.3.	Struktura právních norem

3.3.1.

Trojčlenná – trichotomická

3.3.2.

Čtyřčlenná – tetrachotomická

3.4.

Hypotéza

3.5.

Dispozice

3.6.

Sankce

3.7.	Dělení hypotéz, dispozic a sankcí

3.7.1.

Z hlediska míry abstrakce

3.7.2.

Z hlediska kumulativnosti nebo alternativnosti

3.7.3.

Z hlediska úplnosti či neúplnosti

3.8.	Klasifikace právních norem

3.8.1.

Kritérium právní síly

3.8.2.

Kritérium vlastního charakteru právní normy

3.8.3.

Kriterium podle předmětu a metody právní regulace

3.9.	Působnost právních norem

3.9.1.

Věcná působnost

3.9.2.

Prostorová působnost

3.9.3.

Osobní působnost

3.9.4.

Časová působnost

4.	Publikace zákona – zveřejnění

4.1.	Prameny práva

4.1.1.

Zákony - Právní předpisy

4.1.2.

Právní obyčeje

4.1.3.

Soudní precedenty

4.1.4.

Normativní právní smlouvy

4.1.5.

Ostatní prameny práva

5.	Legislativní proces

5.1.	Systém práva

5.2.	Právní vztahy

5.2.1.

Prvky právního vztahu

5.2.2.

Právní skutečnosti

5.2.3.

Právní domněnky

5.2.4.

Právní jednání

5.2.6.

Obsah právního úkonu

5.2.7.

Třídění právních úkonů

5.2.8.

Čas jako právní skutečnost

5.3.	Prvky právního vztahu

5.3.1.

Subjekty právního

5.3.2.

Obsah právního

5.3.3.

Objekt právního vztahu

6.	Aplikace práva

6.1.

Správní

6.2.	Správní řízení

6.3.

Soudy

6.4.	Civilní řízení

6.5.	Trestní řízení

6.6.	Rozhodčí řízení

6.7.	Řízení před finančním arbitrem

7.	Výklad práva

7.1.	Dělení podle subjektu

7.2.	Dělení podle metody a způsobu výkladu

7.3.	Podle poměru smyslu PN a jejího slovního vyjádření

7.4.

Analogie

7.5.

Zákonnost

7.6.	Právní odpovědnost

7.6.1.

Druhy právní odpovědnosti

7.6.2.

Právní odpovědnost podle charakteru společenských vztahů

7.6.3.

Právní odpovědnost podle předpokladů jejich vzniku

7.6.4.

Způsobilost k právním úkonům

7.6.5.

Zastoupení

8.	Ústavní právo

8.1.	Skupiny společenských vztahů

8.2.	Právní normy

8.3.	Právní skutečnosti

8.4.	Pojem stát

8.4.1.

Znaky, moc, pravomoc, funkce, forma

8.4.2.

Různé modely státní moci

8.4.3.

Územní organizace obyvatelstva

8.5.	Forma vlády

8.5.1.

Demokratická forma vlády

8.5.2.

Nedemokratická forma vlády

8.6.	Složení nejvyšších státních orgánů

8.6.1.

Hlava státu

8.6.2.

Zastupitelský orgán

8.6.3.

Nejvyšší výkonný orgán

8.6.4.

Nejvyšší soudní orgán

8.7.	Učlenění státu

8.7.1.

Státy

8.8.	Ústavní pořádek

8.8.1.

Ústava

8.8.2.

Listina základních práv a svobod

8.8.3.

Parlament ČR – zákonodárná moc

8.8.4.

Prezident republiky - výkonná moc

8.8.5.

Vláda ČR – výkonná moc

8.8.6.

Státní zastupitelství

8.8.7.

Soudy – moc soudní

9.	Listina základních práv a svobod

9.1.	Státní občanství

9.2.	Základní práva

9.3.	Státní občanství

9.4.	Správní právo

"Vztahy veřejnoprávní = právní vztahy upravené normami veřejného práva (např. vztah daňový – FÚ vers. poplatník daně)
Vztahy soukromoprávní = právní vztahy upravené právními normami soukromého práva (např. postavení občana jako vlastníka)

Právní vztahy absolutní = obsahem je absolutní oprávnění, jemuž odpovídá povinnost neurčeného okruhu subjektů (např. vyhláška OÚ o zákazu rozdělávání ohně v lese)
Právní vztahy relativní = všechny subjekty právního vztahu jsou konkrétně určeny, jejich obsah tvoří relativní oprávnění a odpovídající povinnosti jmenovitě určených subjektů (např. zaměstnanec-zaměstnavatel, pracovní poměr)

Závazkové vztahy = relativně právní vztahy (např. půjčka občana u banky)
Věcněprávní vztahy = jejichž předmětem mohou být pouze věci v právním slova smyslu, mají absolutní charakter a umožňují přímé ovládaní věci bez zprostředkování třetích osob
Např. právo vlastnické, držba, věcná práva k věci cizí

Vlastnictví = zahrnuje práva vlastníka věc držet, užívat, požívat plody a užitky a nakládat (disponovat) s ní svou mocí a ve svém zájmu
Předmětem práva vlastnického = pouze hmotné předměty (věci, byty, nebytové prostory, ne však majetková práva (např. pohledávky)

Výkon vlastnického práva nesmí omezovat oprávněné zájmy jiných osob
Držba = stav, kdy určitá osoba fakticky věc ovládá a nakládá s ní jako s vlastní (narozdíl od detence), nebo kdy vykonává určité právo pro sebe
Držitel věci = ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe
Věcná práva k věci cizí = např. zástavní právo, zadržovací právo nebo tzv. věcná břemena

APLIKACE PRÁVA

- forma uskutečňování realizace práva činností státních orgánů (správních orgánů, soudů), a to individuálními právními akty

Správní orgány – státní orgány, vykonávají státní správu jako druh činnosti státu (vláda, ministerstva, okresní úřady, FÚ, ŽÚ, OSZZ, celnice apod.)
- jsou vždy subjektem, ale i rozhodcem ve správním řízení
Správní řízení – postup, ve kterém orgány státní správy rozhodují o právech, o právem chráněných zájmech nebo o povinnostech FO či PO."

Některé okruhy jsou zpracovány povrchně.
Částečně čerpáno z: http://www.seminarky.cz/Teorie-prava-4958.
http://seminarky.cz/Pravni-vztahy-690.