1.	Úvod – společenský kontext, východiska

2.	Založení a počáteční vývoj dívčí ochranovny v Černovicích u Tábora, vznik spolku „Ochrana opuštěných a zanedbaných dívek“

3.	Činnost spolku „Ochrana opuštěných a zanedbaných dívek“ v devadesátých letech 19. století

4.	Vývoj dívčí ochranovny v Černovicích v devadesátých letech 19. století

5.	Charakteristika chovanek umístěných v ochranovně, dvě kazuistiky

6.	Informace o dívčí ochranovně z počátku 20. století

7.

Závěr

8.

Prameny

"V. Charakteristika chovanek umístěných v ochranovně, dvě kazuistiky

Ve výročních zprávách spolku nalezneme velmi dobře zpracované základní údaje o všech chovankách, ať již byly aktuálně v péči ochranoven nebo žily samostatně. Jak jsem již uvedla dříve, vedl spolek dívky v patrnosti i po odchodu z ochranoven a byl připraven jim pomoci, jak dokazují i některé zprávy o jednotlivých dívkách. Předkládané údaje o chovankách jsou pak rozděleny do tří kategorií : - chovanky nově přijaté, - dodatky k obrazům z minulých let (chovanky aktuálně umístěné v ochranovnách) a - chovanky vystouplé.
Pečlivě je kladen důraz na ochranu osobních dat, místo jména má každá dívka přidělena dvě velká písmena.




Z těchto zpráv můžeme získat zajímavé informace o typu dívek, které se do ochranoven dostávaly. Zaznamenány jsou i příčiny jejich umístění. To mohla být tíživá sociální situace stejně jako potíže výchovného rázu. Objevuje se zde např. : „….E.CH., doma nechtěla ani poslouchati, ani se učiti. To by však její hodní rodičové jí byli ještě rádi odpustili, ale později objevila se vada horší. E.CH. začala i větší částky peněz matce odcizovati a za ně kupovala cukrovinky.“ „ … J.N., 8letá dívka , přijata byla v lednu 1894. Otec zemřel a matka, chudá nádenice, ze skromného výdělku nemohla dítky uživiti. Děti obývaly řepní váhu u dráhy, celý den jsouce opuštěné, vychování jejich bylo úplně zanedbané.“ Mezi přijatými chovankami se objevují dívky již od 6 let věku, v ochranovně obvykle setrvávaly do 16 let. Do péče ochranoven se dívky dostávaly většinou na přímou žádost blízkých osob, nejčastěji rodičů či pěstounů, které z nějakého důvodu nezvládaly výchovu. Není zaznamenáno, že by žádost o umístění byla vznesena ze strany obecních či městských rad, u nichž patrně byla stále ještě upřednostňována péče pěstounů před péčí ústavní, jak jsem již zmínila na počátku této práce.

Systém krátkých výročních zpráv o chovankách nám umožňuje sledovat vývoj každé dívky od jejího umístění až po opětovné začleňování do společnosti. Vybrala jsem kazuistiky dvou dívek ( J.K., X.Z.) z let 1891 – 1894."