1.

Úvod

2.	Co je to film?

3.	Vznik filmu

3.1	Louis a August Lumièrové

3.1.1

Kinematograf

3.2	Georges Méliès

3.2.1

Filmové triky

3.3	Pouťový biograf

4.

Závěr

"3. Vznik filmu
Dnešní film je nepřímým výsledkem prastarých pokusů balancujících na pomezí fyzikálních vědeckých výzkumů a magie nebo hry na magii, které podnikali umělci a vynálezci dávných věků.
Pro vynález filmu byly důležité tři pomocné objevy. V prvním případě to bylo ovládnutí elektřiny (nejrozšířenějšího umělého zdroje světla i pohonné síly, která uvádí mechanismy do pohybu) ke kterému došlo roku 1881, kdy Thomas Alva Edison zkonstruoval první elektrárnu. Důležitými se staly též pokroky v bádání na poli optiky a samozřejmě vynález fotografie.
Mnoho nových prostředků k poznávání okolního života a nové perspektivy rozvoje poskytlo člověku 19. století. V tomto období se projevila i touha co nejpřesněji vyjádřit veškeré bohatství a rozmanitosti světa.
Snaha dobrat se v umělecké tvorbě k dokonalosti a překročit meze, které vytyčily jednotlivé druhy umění, nevyhnutelně vedla k představě jediného "nadumění" zahrnujícího všechny možnosti uměleckého vyjadřování a působícího na zrak a sluch, které by obsahovalo prvky výtvarné, hudební i literární zároveň. Pro uskuteční toho ideálu bylo v 19. století vhodným nástrojem divadlo.
Všem těmto tužbám a snům tvůrců různých uměleckých oblastí i národností byla společná představa umění užívajícího širokou škálu výrazových prostředků, které by umožnily mnohostranně a plně zobrazit skutečnost.
Filmové umění je velmi staré, ač to tak někdy nevypadá. Jeho prvky lze vysledovat v mnoha jiných tvůrčích oblastech. Film využívá staletých zkušeností literatury, malby, divadla, hudby, tance, sochařství a architektury.
"Nejmladší umění, které se zrodilo téměř před našimi zraky a je staré jedno století, navazuje na tisícileté tradice a je dědicem uměleckého bohatství mnoha generací. Je reálným, skutečně dosažitelným syntetickým uměním, promlouvajícím k miliónům diváků – a to slovy básníků, obrazy malířů, hrou herců, harmonií a melodiemi skladatelů. Je uměním, v němž se vedle výtvarného a architektonického ztvárnění ocitly i divadlo a literatura, které se však nemůže obejít ani bez hudby." (Jerzy Toeplitz, Dějiny filmu, I. díl 1895-1918, str. 22)
Současné filmové umění naplnilo sny básníků, malířů, výtvarníků i skladatelů. Realizovalo tužby těch tvůrců, pro které tóny hudebních nástrojů, slova přenesená na papír nebo barevné skvrny na plátně byly až příliš chudé a jednostranné, pokud měly vyjádřit veškeré vnější i vnitřní bohatství světa a člověka..."