1.

Úvod

2.	Teoretická část

2.1	Prameny živnostenského práva

2.1.1

Formální prameny živnostenského práva v ČR

2.2.	Živnostenské oprávnění

2.2.1

Charakteristika živnostenského oprávnění

2.2.2

Vznik živnostenského oprávnění

2.2.3

Průkaz živnostenského oprávnění

2.2.4

Zánik živnostenského oprávnění

3.

Závěr

4.	Použité zdroje

"2.1.1 Formální prameny živnostenského práva v ČR
Hned na úvod je třeba se pozastavit nad jednou velmi zásadní skutečností, spíše komplikaci. V právním řádu České republiky je zakotven dualizmus obchodního a občanského práva. Tato skutečnost s sebou nese za následek určitou rozdílnost v celkové úpravě obchodněprávních a občanskoprávních vztazích. Pokud se zabýváme danou oblastí je nutné využívat jednak jakého „zdvojení“ občanského práva na právo občanské (využíváno pro soukromé osoby) a na právo obchodní (pro podnikatele a nejrůznější obchodníky). Prvotním základem právní úpravy zabývající se podnikáním je obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, dále pouze ObZ). Je zde obsažena celková úprava, vymezení, rozčlenění právních institutů, jež se týkají podnikání, např. vymezení podnikání jako činnosti, definice podnikatelů, oblast firmy, změny v obchodních společnostech a jiné záležitosti. Na základě uvedeného zákona je třeba v určitých ohledech velmi podstatně odlišit „status“ podnikatele od „běžného“ člověka, který nepodniká. Jedná se zejména o určité odlišnosti a změny od občanskoprávního statusu.
V ObZ je mimo jiné uvedena definice různých skupin podnikatelů, jednu skupinu tvoří živnostníci (§ 2 odst. 2 písm. b) ObZ). V této oblasti je do jisté míry velká propojenost několika odlišných zákonů a předpisů naprosto jednoznačná. Mnohé společné a na sebe navzájem navazující můžeme např. nalézt v živnostenské zákoně [zákon č. 455/1991Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), dále jen ŽZ)] a ObZ. Uvedená propojenost obou právních úprav je podstatná, navíc ovlivňuje i samotný seznam pramenů živnostenského práva, což nesmíme nikterak opomíjet.
Za základ úpravy živnostenského práva můžeme považovat dva zákony, jedná se o:
- zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon),
zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech.

V uvedených dvou zákonech je blíže přiblížena a ujasněna základní úprava podmínek, které jsou třeba pro vznik živnostenského oprávnění, současně s vymezením daných orgánů veřejné správy, které není možné pominout. Jak jsem již uváděl výše, jedná se o dva zákony, které tvoří velmi důležitý základ, kostru oblasti živnostenskoprávní. Je pochopitelné, že na ně navazují další zákony a předpisy, které danou problematiku upravují, upřesňují, člení, alespoň by tomu tak mělo v praxi být, některé z nich uvedu:
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie (zákon o uznávání odborné kvalifikace),
Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání,
Zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky,
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník,
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád,
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),
Zákon č. 130/2000 Sb., o hlavním městě Praze,
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele."

Práce pro Brno International Business School, předmět Právo v podnikání. Obsahuje překlepy a chyby v diakritice.