1.

ÚVOD

2.	Syntéza poznatků

2.1	Trénink v ledním hokeji

2.2	Biomechanická, kineziologická a fyziologická charakteristika bruslařského

a běžeckého sprintu

2.2.1

Pohybový vzorec bruslení

2.2.2

Fáze bruslařského sprintu – biomechanická charakteristika bruslení

2.2.3

Fáze bruslařského sprintu – kineziologická charakteristika bruslení

2.2.4

Pohybový vzorec běhu

2.2.5

Fáze běžeckého sprintu – biomechanická a kineziologická charakteristika

běhu

2.2.6

Energetické zabezpečení pohybové činnosti při utkání v ledním hokeji

2.2.7

Vztah běžeckého a bruslařského sprintu

3.

Cíl práce

4.

Metodika

4.1

Účastníci

4.2	Průběh šetření

4.3

Metody

4.3.1

Antropometrické měření

4.3.2

Sprintové testy

4.3.3

Statistické metody

5.

Výsledky

5.1	Antropometrické charakteristiky účastníků

5.2	Výsledky sprintových testů

"2.2.6 Energetické zabezpečení pohybové činnosti při utkání v ledním hokeji
Intervalový způsob práce při hokejovém utkání klade specifické požadavky
na energetické zabezpečení. Při utkání je poměr činnosti na ledě a odpočinku přibližně
1:5. To znamená, že při průměrném 40 s pobytu na ledě, následuje 200 s odpočinku.
Za celé utkání je pak časový pobyt na ledě roven přibližně 15 minutám. Vzhledem
k energetickému zabezpečování činnosti hráče na ledě je hráč energeticky zásoben
na základě motorických nároků, délce odpočinku či způsobů tréninku a stavu
trénovanosti. ATP-CP systém je rozhodující při rychlostních a silových projevech hráče
(startech, únicích, střelbě, kličkování nebo soubojích). V případě, že je rychlostní zatížení
větší, než dokáže pokrýt štěpení kreatinfosfátu a jeho zásoba je vyčerpána (v klidovém
režimu je 50 % obnova do 20-30 s, 100 % obnova do 2-3 minut), se zvýšená potřeba ATP
zajišťuje štěpením svalového glykogenu, jehož odpadní produkt je laktát. Hodnota laktátu
při utkáních na profesionální úrovni dosahuje mezi 5-14 mmol∙l-1"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ