"Úvod
Ve své práci se budu zabývat životem a dílem významného německého fyzika W. C. Roentgena. První část práce je zaměřena na život a dílo W. C. Roentgena. Ve druhé části se budu zabývat jeho nejvýznamnějším objevem, a to rentgenovými paprsky. Budu se snažit popsat jejich vznik a vlastnosti v širším pojetí celého elektromagnetického spektra. Ve třetí části se zaměřím na využití Roentgenova objevu v různých oblastech lidské činnosti.

Život a dílo W. C. Roentgena.
Wilhelm Conrad Roentgen se narodil 27. března 1845 v městečku Lennep do rodiny obchodníka. Díky obchodním aktivitám otce se celá rodina přestěhovala do Nizozemí. Roentgenovi byly tehdy dva roky. V Nizozemí prožil celé dětství a mládí. První technické vzdělání získal v Utrechtu. Studoval na zdejší technické škole. Patřil k velmi dobrým studentům. Vzdělání přesto nedokončil. Byl vyloučen díky karikatuře profesorského sboru. Absence maturity mu velmi zkomplikovala pozdější snahu získat univerzitní vzdělání. To nakonec získal na Vysoké škole technické v Curychu, kde studoval v letech 1865 až 1869. Tato škola totiž přijímal i uchazeče bez maturity. Rozhodoval pouze vstupní test. Na tomto institutu získal diplom strojního inženýra. V roce 1870 získal také doktorát filosofie na curyšské univerzitě. V následujících letech působil na celé řadě škol, univerzit a na půdě výzkumných ústavů. Za všechny jmenujme univerzity v Curychu, Würtzburgu nebo Strassburgu. Na těchto univerzitách byl jeho učitelem a spolupracovníkem August Kundt, významný německý fyzik. V této době proslul jako velmi schopný vědec a velmi nadaný a důsledný experimentátor. Výhodu mu poskytovalo jeho strojní vzdělání, díky němuž byl schopen provést většinu pokusů sám. Také byl známý jako samotář a tajnůstkář. V roce 1888 byl jmenován profesorem fyziky a ředitelem fyzikálního ústavu při univerzitě ve Würzburgu. Zde také učinil svůj nejvýznamnější objev – paprsky X. Dne 8. listopadu 1895 dělal pokusy s katodovou trubicí, kterou předtím obalil neprůsvitným kartónem. Při zapnutí trubice si všiml luminiscence desky potažené fluorescenční sloučeninou platiny a barya. Neznámé a neviditelně paprsky pojmenoval pomocí matematického vyjádření neznámé – paprsky X."