1.

Úvod

2.	Vymezení pojmu workoholismus

3.	Typy workoholiků

4.	Příčiny vzniku workoholismu

5.

Terapie

6.

Závěr

7.

Test

8.	Seznam bibliografických citací

"3. Typy workoholiků

„Velikáš. Jde mu především o obdiv, uznání, vliv, velikost a moc. Má sklon přeceňovat vlastní práci a podceňovat práci druhých lidí. Neumí dostatečně dobře pracovat v týmu, a proto bývá u spolupracovníků i podřízených neoblíbený.

Dobrák. Pracuje s cílem, aby byl co nejvíce užitečný a co nejoblíbenější. Sám nic nechce a nechává se druhými využívat nebo i zneužívat. U některých povolání jsou dobráci častější - např. ve zdravotnictví nebo sociální péči. Spoustu uštvaných dobraček ale najdete i mezi babičkami.

Pedant (povoláním typicky např. účetní). Nejvíc ze všeho si cení pořádek, pravidla, předpisy a disciplínu. Je to zkrátka pedant, pro něhož bývá obrovským problémem přijímat nové myšlenky a nápady, třeba by byly užitečné a usnadnily mu práci.

Rozpolcenec, tedy typ rozpolceného a do sebe zahloubaného člověka. Chtěl by mít těsné vztahy s druhými lidmi, ale zároveň má z takových vztahů strach. Aby unikl tomuto vnitřnímu konfliktu vrhá se do jakékoliv práce, ať už je potřebná nebo ne.

Startér. Je to hledač nových podnětů překypující energií. Velmi nesnáší nudu a aby se jí vyhnul, vyhledává nové a nové pracovní úkoly. Má ovšem problémy s jejich dokončováním a nepřekvapuje, že se často zaplétá do zmatku, který kolem sebe nadělal.

Šprt. Má mentalitu školáka, který se bojí pana učitele a dělá úkoly navíc, aby se zavděčil. Je úzkostlivý závislý na druhých. Trpí nejistotou a potřebuje nadřízeného, který mu vždy řekne, co a jak má dělat. Neúspěch ho děsí a mylně předpokládá, že neúspěchu se dá vždy zabránit zvýšeným pracovním výkonem.“ (NEŠPOR, 1999, s. 15)

4. Příčiny vzniku
Na základě uvedených charakterových vlastností a dané typologie můžeme poměrně přesně určit jak se formují jednotlivé druhy workoholiků. Předně je třeba říci, že workoholikem se člověk nerodí, ani se jím nestane přes noc. Každý z nás má pro to stát se workoholikem větší či menší předpoklady. Je jen otázkou prostředí a času po který na nás budou negativní vlivy působit, kdy člověk nakonec deformaci prostředí podlehne a stane se workoholikem. Do které z uvedených kategorií workoholiků se pak člověk zařadí záleží dle mého názoru na typu osobnosti každého jednotlivce. Cholerik bude pravděpodobně spíše velikášem či pedantem než dobrákem. U melancholika naopak předpokládám větší pravděpodobnost stát se workoholikem dobrákem či rozpolcencem, sangvinik je ideálním kandidátem například na workoholika startéra, apod."

Velmi kvalitní práce, která má všechny náležitosti seminární práce. V čistém textu by práce měla cca 4 strany.