1.	Metoda občanskoprávní regulace - zásady občanského práva

2.	Občanský zákoník - obsah, struktura

3.	Fyzická a právnická osoba

4.	Zastoupení v občanskoprávních vztazích

5.	Právní úkony - charakteristika

6.	Platnost a účinnost právního úkonu

7.	Postavení osobnosti v občanském právu a osobní ochrana

8.	Vlastnické právo a společné jmění manželů

9.	Závazkové právo - vznik a změna

10.	Nominální a inominální smlouvy

11.	Občanskoprávní odpovědnost za škodu obecnou

12.	Odpovědnost zaměstnavatele za škodu zaměstnance

13.	Bezdůvodné obohacení

14.	Promlčení a prekluze práva

15.	Občanské právo procesní a jeho prameny

16.	Občanský soudní řád, charakteristika a struktura

17.	Zásady občanskoprávního řízení

18.	Subjekty občanskoprávního řízení ( soudy, účastníci a osoby zúčastněné na řízení )

19.	Zastoupení účastníků v občanskoprávním řízení

20.	Opravné prostředky proti rozhodnutí soudu

"1. Platnost a účinnost právního úkonu
___________________________________________________________________________

Náležitosti právního úkonu

Právní úkon musí být učiněn :

- svobodně - bez fyzického či psychického donucení,

- vážně - podle okolností je zřejmé, že jednající chtěl svým projevem vůle způsobit právní
účinky, které zákon s takovým projevem spojuje,

- srozumitelně - není srozumitelný pokud nelze ani jeho výkladem zjistit jeho obsah,

- určitě - neurčitý je pokud je vyjádřen srozumitelně, avšak jeho obsah je neurčitý.

Pokud právní úkon tyto náležitosti nemá, pak je neplatný od počátku a přímo ze zákona
- z takového práva a povinnosti vůbec nevzniknou a soud přihlíží k neplatnosti i bez návrhu
z úřední povinnosti.

Neplatný je dále právní úkon :

- jehož předmětem je nemožné plnění,

- učiněný osobou, která nemá k takovému úkonu způsobilost,

- učiněný osobou jednající v duševní poruše, která ji činí k takovému úkonu nezpůsobilou,

- který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům,

- učiněný v omylu - musí jít o omyl skutkový a rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen musela tento omyl vyvolat nebo alespoň o něm vědět,

- není-li učiněn ve formě, který zákon nebo smlouva vyžaduje ( např. smlouva o převodu nemovitosti musí být písemná ).

Odporovatelnost právním úkonům ( § 42a )

Věřitel může odporovat právním úkonům dlužníka, které zkracují uspokojení jeho pohledávky - může se domáhat, aby soud vyslovil, že takové právní úkony jsou vůči němu neúčinné.

Odporovat lze :

- právním úkonům učiněným v posledních třech letech v úmyslu zkrátit věřitele,

- musel-li druhé straně být tento úmysl znám,

- převodům majetku dlužníka na osoby jemu blízké ( v posledních třech letech ).

Účelem je zajistit ochranu věřitele před tím, aby dlužník zmenšoval svůj majetek a ztížil tak jeho uspokojení.

Neúčinnost musí vyslovit soud a platnost úkonu vůči ostatním osobám zůstává zachována.

Vznikne-li pro neplatnost právního úkonu škoda, odpovídá se za ni podle ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu."

Práce obsahuje částečný opis zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.