1.	Normotvornost právních norem

1.1.	Pojem, co je to právo, právní norma

1.2.	Prameny práva

1.3.	Struktura a druhy právních norem

1.4.	Platnost a účinnost právních norem

1.5.	Pojem právní vztahy – charakteristika

1.6.	Právní skutečnosti a jejich druhy

1.7.	Systém právního řádu

1.8.	Právní odpovědnost

1.9.	Legislativní proces

1.10.

Státní moc

1.11.

Dělba moci

2.	Trestní právo

2.1.	Co je trestní právo, z jakých právních norem vychází

2.2.	Skutková podstata trestního činu

2.3.	Vývojová stádia trestního činu

2.4.	Spolupachatelství

2.5.	Druhy trestu

3.	Pracovní právo

3.1.	Co to je pracovně-právní vztah

3.2.	Vznik, změna a zánik pracovního poměru

3.3.	Přestávky v práci

3.4.	Náhrada škody pracovně-právních vztahů

4.	Občanské právo

4.1.	Základní charakteristika občanského práva

4.2.	Účastníci, subjekty

4.3.	Zastoupení

4.4.	Právní úkony

4.5.	Čas jako právní význam skutečnosti

4.6.	Vlastnické právo

4.7.	Spoluvlastnictví

4.8.	Zástavní právo

4.9.	Zadržovací právo

4.10.

Dědické právo

4.11.

Odpovědnost za škodu a náhrada škody v

4.12.

Občanskoprávních vztazích

"Platnost a účinnost právních norem

Právní norma nabývá platnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů ČR.
Platnost právní normy znamená, že norma se stala součástí platného právního řádu poté, kdy byla stanoveným způsobem schválena kompetentními orgány a vyhlášena ve Sbírce zákonů ČR.

Účinnost právní normy znamená její závaznost, je to okamžik, od kterého se musíme začít právní normou řídit.
Mezi platností a účinností bývá zpravidla určitá časová mezera, tzv. lagisvakanční lhůta.
Právní norma nabývá účinností zpravidla dnem, který je v právní normě uveden nebo obecně 15 dnů po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Právní norma pozbývá účinnosti uplynutím času nebo zrušením.

Nová právní norma ruší právní normy, které jí předcházely. Výčet zrušených právních norem obsahuje derogační klauzule.
Některé právní normy pouze částečně mění právní normy předcházející, jedná se o novelizaci právních norem.

Právní norma může být zrušena nebo změněna pouze právní normou o stejné nebo vyšší právní síle.

Pojem právní vztahy – charakteristika

Právní vztah je společenský vztah, který je upraven právní normou.

Účastníci právního vztahu vystupují jako nositelé subjektivních práv a povinností.

Předpoklady vzniku právního vztahu:
- Musí existovat platná a účinná právní norma, která tento vztah upravuje
- Musí nastat určitá skutečnost, se kterou právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu, tzv. právní skutečnost

Každý právní vztah má danou strukturu:
1. subjekt právního vztahu (účastník) – fyzické osoby, právnické osoby, stát
2. obsah právního vztahu – práva a povinnosti účastníků právního vztahu
3. předmět právního vztahu – to, k čemu směřují subjektivní práva a povinnosti účastníků právního vztahu:
- věci - movité či nemovité
- práva – lidská práva, politická práva
- hodnoty lidské osobnosti nemateriální povahy – čest, život, zdraví
- lidské chování a jeho výsledky – právní zastoupení, služby
- výsledky duševní činnosti - vynález"

Práce je částečným výpisem zákona č. 140/1961 Sb., Trestní zákon.
Tato práce čerpá ze zdrojů: http://www.epravo.cz/top/clanky/pojmove-znaky-trestneho-cinu-16944.html; www.k3.silesnet.cz/Materialy/Pravo/teze2.doc.
Vysoká škola podnikání, a. s., Studijní program Ekonomika a management, Studijní obor Podnikání.