1) Správní právo a správní věda
2) Podmínky výkonu pravomocí subjektu

Rozdíly mezi vědou o správním právu a správní vědou spočívají nikoli v předmětu obou disciplín, ale v metodách, jimiž se jev správy snaží uchopit a podat o něm výklad. Příbuznost obou vědních oborů a možnost jejich vzájemného doplňování má nejen význam poznávací, ale i propedeutický. Proto také v minulosti byly obě disciplíny chápany při výuce na právnických fakultách jako jeden výukový předmět většinou označovaný jako správní věda a správní právo . Tento stav má své historické kořeny. Správní věda (kameralistika, policejní vědy) byly původním označením pro studium veřejné správy, zprvu účelové, později však i teoretické. Předmětem zájmu byly osoby tvořící státní aparát tehdejšího policejního státu, jakož i ostatní prostředky, jimiž bylo možno odborně, ale též úsporně zabezpečovat výkon veřejné správy. Uvnitř správní vědy vzniká jako jeden z dílčích oborů i správní právo, které se časem osamostatňuje, a to zejména v souvislosti se vznikajícím právním státem. Postupně se správní právo v kontinentální Evropě stalo oborem, který absorboval veškeré studium veřejné správy. Odpovídalo to celkové tendenci veřejného práva při budování liberálního právního státu. Teprve vlastně po druhé světové válce se v Evropě znovu projevuje zájem o správní vědu a nastává její renesance. Správní právo a správní věda se většinou stávají dvěma samostatnými vědními obory, které často ke škodě věci nekoordinují své představy a cíle.
V oblasti správního práva se však stále určitá sounáležitost obou vědních oborů traduje a podporuje.

Přehledná práce.
Je uvedena použitá literatura.