1.	Základy teorie státu a vznik státu, legislativní proces a státní moc

1.1.Co to je stát, teorie vzniku státu

1.2	Charakteristické znaky státu, moderní stát

1.3	Legislativní proces, základní fáze legislativního procesu, aplikace

1.4	Rozdělení státní moci, principy státní moci

2.	Právní normy, jejich platnost, účinnost, působnost, struktura a druhy

2.1	Právní norma - definice, účinnost právní normy, působnost právní normy

2.2	Logická struktura právní normy

2.3	Druhy právních norem

3.Právní vztahy a právní povinnosti

3.1	Právní vztahy, definice a prvky právního vztahu

3.2	Právní povinnost, výkon práva a jeho aplikace

“ Charakteristické znaky státu:
- soustava orgánů – vykonávající státní moc
- ohraničené území na které se vztahuje působnost těchto orgánů - suverenita
- občané (obyvatelstvo)
- ozbrojená moc (policie, vojsko)
- právní subjektivita – to je způsobilost samostatně vystupovat v právních vztazích
- měna a daně
- další atributy jako např. státní symboly (vlajka, státní hymna, státní znak, vlajka prezidenta republiky, státní vyznamenání příp. korunovační klenoty)

Moderním státem nazýváme takový stát, který je ústavní, právní, demokratický a sociální.
Legislativní proces je postupem cíleným a racionálním, který nemá jen právní, ale i sociální hledisko zahrnující soustavnou analýzu vztahů a zájmů vyžadujících a objektivně zdůvodňujících novou právní úpravu, rozbor společenského působení dosavadní právní úpravy a zároveň vznik a formování legislativního záměru. Tento proces pokračuje i po vydání normy, a to sledováním jejího společenského působení (jde tedy o jakousi zpětnou vazbu, která se následně podílí na dalším zkvalitňování regulace). Lze vyčlenit tyto základní fáze legislativního procesu:
1. zjištění objektivní potřeby právní regulace
2. vznik legislativního záměru
3. jeho realizace - čímž je chápáno období od rozhodnutí legislativního orgánu zahájit přípravu předpisu až po uvedení právního předpisu do praxe (to znamená především jeho důkladnou znalost, která je k řádné aplikaci nezbytná, a též sledování a vyhodnocování působení předpisu)
Legislativní záměr je chápán jako konkrétní, byť zatím jen obecná, představa o potřebě právní úpravy, spojená s reálnou možností tento záměr realizovat a zahájit k tomu legislativní proces.
V závěru celého složitého legislativního procesu v jeho nejširším smyslu dochází k uvedení přijatého nového či změněného předpisu do života - je zajištěna jeho realizace v praxi například vytvořením potřebných podmínek pro jeho aplikaci, ale i soustavným vytvářením a zlepšováním zpětných vazeb, které nám pomohou zajistit vyšší efektivitu jednotlivých předpisů i celého procesu. Z těchto důvodů se mnohdy mluví o legislativním procesu jako o procesu s otevřeným koncem."

Práce kompilačního charakteru. Některé z definic jsou volně dostupné na internetu.