"2 Zákonodárná moc v České republice

Parlament České republiky je zákonodárný orgán České republiky tvořený dvěma komorami:
• Poslaneckou sněmovnou (dolní komora)
• Senátem (horní komora).

Hlavní úkolem Parlamentu je:
• v legislativním procesu přijímat zákony,
• schvalovat mezinárodní smlouvy,
• na společné schůzi obou komor volit prezidenta republiky.

Parlament rozhoduje:
• o návrzích zákonů, ústavních zákonů a mezinárodních smluv,
• vyhlášení válečného stavu (v případě napadení nebo dodržování mezinárodních smluvních závazků,
• vyslání ozbrojených sil České republiky na území jiného státu a o pobytu ozbrojených sil cizích státu na území České republiky,
• ve vnitřních věcech (komory ve svých věcech rozhodují samostatně).

Souhlasu obou komor je třeba k:
• přijetí ústavního zákona
• volbě prezidenta
• přijetí volebních zákonů a jednacích řádů komor.

O státním rozpočtu rozhoduje pouze Poslanecká sněmovna. V případě, že je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přijímá Senát zákonná opatření ve věcech vyžadujících úpravu zákonem s výjimkou změn Ústavy, volebního zákona a státního rozpočtu.

Pasivní volební právo (právo být volen) je do Poslanecké sněmovny od 21 let, do Senátu od 40 let.

Poslanci a senátoři vykonávají volný mandát. Nikdo nemůže být současně členem obou komor.

2.1 Senát
Senát je horní komorou Parlamentu České republiky.

Jeho postavení je upraveno v Ústavě ČR z roku 1992. V Senátu zasedá 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Senát je nerozpustitelný, každé dva roky se volí třetina senátorů. Součástí sídla Senátu je dle zákona č. 59/1996 Sb. areál Valdštejnského paláce spolu s Valdštejnskou zahradou, Valdštejnskou jízdárnou a dále Kolovratským palácem a Malým Fürstenberským palácem.
Předchůdcem současného Senátu byl prvorepublikový Senát Národního shromáždění ČSR, jehož předchůdkyní byla Panská sněmovna rakousko-uherské Říšské rady. Ta byla tvořena dědičnými členy (např. církevní hodnostáři) a členy jmenovanými. V roce 1907 byl reformou omezen počet doživotně jmenovaných členů a stanoven jejich počet mezi 150 a 170. Kromě dědičných českých šlechtických rodů byla do Panské sněmovny jmenována řada významných osobností, které se zasloužily o společnost či umění, mezi nimi například jako první Čech František Palacký."

Součástí práce jsou drobné obrázky vlajek.