"2. Historie zámku Fryštát

Předpokládá se, že dějiny zámku Fryštát se začaly psát s počátkem existence Fryštátu a jeho vysazením na město. V současné době je kdysi samostatné město Fryštát jednou z částí města Karviné. Nejprve byl pravděpodobně na tomto místě postaven dřevěný hrad v gotickém slohu, který založili těšínští Piastovci. Fryštát se stal pro tento dynastický rod druhou rezidencí hned za Těšínem. Poté, co dřevěná stavba hradu vyhořela, byl zde postaven renesanční zámek. Sídlili v něm především příslušníci knížecího rodu. V 15. a 16. století zde sídlili těšínští vévodové, kteří obdarovali město mnohými výsadami. Ze záznamů z dobových kronik vyplývá, že právě za doby, kdy se na Fryštátu usadily knížecí vdovy Ofka a Anna Těšínská, došlo k jeho výraznému zvelebení. R. 1511 však vypukl rozsáhlý požár a celý zámek lehl popelem. Nově vybudované knížecí sídlo však již nedosahovalo původního honosného vzhledu. Další dědic Fryštátu vévoda Bedřich Kazimír si Fryštát příliš neoblíbil a vystavěl v sousedním Ráji krásný barokní zámek, kam také r.1570 přesídlil. Vedl však nákladný život a panství zadlužil. Po jeho smrti muselo být fryštátské knížectví dáno do dražby.

Roku 1572 jej koupil zemský hejtman Václav Cikán ze Slupska. Po období, kdy byl v držení významného šlechtického rodu, se zámek stal majetkem nižšího feudála. Ten se sice podílel na celkovém rozkvětu panství rozvojem různých forem podnikání, např. rybnikářství a pivovarnictví, zámek však neobnovoval. Následný požár stihl Fryštát r. 1617 a další devastaci pro něj a pro celou oblast znamenalo období Třicetileté války. Cikánové ze Slupska se hlásili k protestantskému náboženství, a proto museli v roce 1637 Fryštát opustit.
Další časté střídání majitelů zámku jeho rozvoji rozhodně neprospělo.
Novým majitelem se stal katolický šlechtic Zdeněk Žampach z Potštejna, ten však zámek po dvou letech prodal. Ani za doby knížete Jindřicha Václava z Minstrberka (potomci krále Jiřího z Poděbrad) nedošlo ke zlepšení stavu zámku, který dále chátral. R. 1650 zámek převzali Gašínové z Gašína , za jejichž držení se zámek Fryštát opět stal rodovým sídlem. Od roku 1738 nastává další rychlé střídání majitelů. Během 11 let se zde vystřídali čtyři noví majitelé zámku.
V roce 1749 se zbědovaný zámek dostal do rukou irského šlechtice Mikuláše Taafa z Carlingfordu . Za necitelné vlády tohoto rodu vypukla r. 1766 selská vzpoura, jejímž výsledkem bylo dokonce r. 1771 vydání robotního patentu pro Slezsko. Další požár r. 1781 zámek poškodil natolik, že vrchnost přesídlila natrvalo na rájský zámek. Nakonec byl opět z ekonomických důvodů zámek vydražen.
R. 1792 koupil Fryštát hraběcí rod Larisch-Mönnichů, v jehož držení byl až do roku 1945. Tento rod již od 16. století sídlil na karvinském panství. Nový majitel začal na panství investovat především do chovu šlechtěných ovcí. Již v té době zastávali Larischové významné zemské i dvorské úřady a měli velmi dobré postavení u císařského dvora. Ihned po koupi zámku byla zahájena jeho rozsáhlá přestavba. Po dokončení v r. 1800 zámek získal čistě empírovou podobu. Před hlavní budovou zámku byl založen okrasný park, jehož střed zdobila kamenná kašna. Z jižní strany byl založen rozsáhlý přírodně krajinářský park v anglickém slohu. U zdi farního kostela byla postavena rodová hrobka, později byly v areálu dobudovány zámecké prádelny s lázní a u potoka Mlýnky letohrádek ve švýcarském stylu."

Součástí práce jsou mapy, fotografie a historické snímky, rozsah čistého textu činí cca 7 stran.